Pozor na Marušku!

   
 Celkem nedávno můj druh přivezl domů auto a od tej doby je to náš rodinný příslušník. Je to nejdražší věc, kterou si kdy zatím koupil. Je to jeho první auto. Má za sebou už i diagnostiku, drobné opravičky, nové přední brzdy a teď je to naše princezna Maruška. Není divu, že na ní hodně lpí. Dalo mi ho dost práce přemluvit, aby mi ji půjčil a já jela úplně samotná do aquaparku. On sám tam jet nechtěl, nikdo jiný tak řídit nemůže.

Nesnáším cigány...

Přiznávám, že su zřejmě rasistka, nicméně opravdu je nemožu ani čut. Ovšem po dnešku si myslím, že by to do budoucna aj nějak šlo. Vždycky jsem měla s Cigánama jen špatné zkušenosti, sprostě na mě pořvávali, kradli nám na prodejně, chovali sa jako hovada.

Ovšem dneska se s vámi podělím o jiný příběh.
Čtyři Cigáni nám tu před barákem koupou nějaký zázrak. Nevím za jakým účelem, asi nějaké rozvody či co. Šla jsem s košem a ze zvědavosti je po očku sledovala. Nemluvili spolu, jen si tiše kopal každý to svoje. Pomalým tempem, ale pracovali bez zastávky. Cestou zpátky jsem jim už nevěnovala pozornost.