Výtah pojmů z úvodu do zoologie

Významné sobnosti zoologie

• Aristoteles - považuje se za otce zoologie
• Georges Cuvier - přírodovědec, zoolog, zakladatel paleontologie a srovnávací anatomie
• Jean-Baptiste Lamarck - přírodovědec a autor první ucelené evoluční teorie (lamarckismu), poprvé použil termíny "bezobratlí" a "biologie"
• Charles Darwin - přirodovědec a zakladatel evoluční biologie
• Ernst Haeckel - biolog, podnikal přírodovědné expedice, propagátor Darwinovy myšlenky, autor biogenetického zákona
• Alfred Russel Wallace - přírodopisec, badatel, geograf, antropolog a biolog, spoluautor evoluční teorie
• Alfred Brehm - autor rozsáhlé encyklopedie zvířat Brehmův život zvířat
• Jacques-Yves Causteau - významný oceanografik
• Gerald Durrell - autor mnoha cestopisů, jako jeden z prvních poukazoval na význam ochrany ohrožených druhů zvířat
• Bernhard Grzimek - významný veterinář, tragicky zahynul při pádu vlasntího letounu při průzkumu
• David Attenborough - přírodověděc, dokumentarista, společně s BBC popularizuje život na Zemia

Jídelníček v těhotenství

Výtah potravin, které je dobré zařadit do jídelníčku pro těhotné:

- v případě, že těhotné nezpůsobují alergie nebo pálení žáhy nebo nedráždí žaludek (poslední dvě vyjímky ozkoušet, aby sa vědělo)

• špenát (kyseliny listová) - obecně jakákoli listová zelenina
• listy tuřínu
• římský salát
• chřest (např. šálek vařeného chřestu má 262 μg = 65% DDD, otázkou je vstřebatelnost)
• brokolice, květák (syrové, blanšírované stravitelnější, lehce dušené)
• citrusové plody (pozor na alergie, některým dráždí žaludek nebo způsobuje pálení žáhy)
• z ovoce - papája, hroznové víno, banány, meloun, jahody (pozor na alergie, pálení žáhy), avokádo
• fazole (i lusky) - pozor na nadýmání
• čočka a luštěniny obecně
• květ ibišku (pozor na těhotnskou cukrovku, bývá slazený)
• 
  
• řepa!!!
• kukuřice (ale ne konzervovaná)
• celer
• mrkev (nejlépe syrová, blanšírovaná)
• dýně

Ω-3 a Ω6 nenasycené mastné kyseliny

Z hlediska Ω-3 a Ω6 nenasycených mastných kyselin samozřejmě i ryby - čím čerstvější a tučnější (např. losos, makrela), tím lepší. Co se týče strášáku v podobě těžkých kovů u odlovů, není to zase tak horké, jak se hlásá. Dnes už je toto riziko velmi malé. Pak ořechy a semena - nejíst večer (jsou tučná), pozor na alergie, např. dýňová semínka, sezamová, lněný, slunečnicová, arašidy, mandle, para... Jíst ideálně nesolené.

Významnější zdroje jódu:

Nejkvalitnějším zdrojem jodu by měla být aljašská treska, dalšími vhodnými zdroji jsou mořské plody a mořské řasy (Kombu Kelp, Wakame, Nori). Nejnevhodnějším zdrojem jodu je jodovaná sůl, soli mají Češi nadbytek. Denní doporučená dávka jodu se uvádí pro dospělé cca 150-170 μg, v těhotenství 250-270 μg (maximálně 600 μg, pak je kontraproduktivní). 

Dalšími vhodnými zdroji jodu mohou být byliny:

• třezalka tečkovaná - pozor na dávkování
• jitrocel kopinatý
• řebříček obecný
• šalvěj lékařská - pozor na dávkování
• routa vonná
• bazalka
• česnek
• cibule
• fazolové lusky

Také pomáhá doušek Vincentky denně a doporučuje se těhotným také mléko (pokud ho těhotná ještě dokáže strávit) nebo mléčné výrobky aspoň porci dvakrát denně nebo vejce.

Jod je také v menším množství obsažen v některých druzích ovoce a zeleniny:

• višně
• maliny
• citrony
• rybíz
• rajčata
• červené jeřabiny
• švestky

Potraviny nevhodné v těhotenství:

Z hlediska listerie:

• nedovařená a syrová vejce a nepasterizované mléko (např. domácí zmrzlina, domácí majonéza, čerstvé mléko od sousedky...) - riziko salmonelly a listerie u neověřených zrdojů. Nejlepší konzumovat na vejce tvrdo.
• nedostatečně tepelně upravené a syrové maso - u neověřených zdrojů (riziko listerie)
• uzený losos, syrové ryby (např. v sushi), ústřice
• parmská šunka
• nepasterované mléko, sýry a výrobky z nich
• měkké sýry a sýry s plísní (ok bývá cheddar, Lučina, cottage) - např. feta, niva, camembert, hermelín
• komerčně vyráběné saláty (např. bramborový)
• makrela v konzervách
• játrové paštiky a játra (bývá nadbytek vit. A)

Další nevhodné potraviny v těhotenství:

• alkohol (rozhodně ne tvrdý alkohol)
• káva a kofeinové nápoje (cola, kofola, energetické drinky, ...)  - zvýšené riziko předčasného porodu, plod špatně kofein odbourává (zátěž pro ledviny), stimulace nervové soustavy

U všech těchto bodů platí heslo "všeho s mírou" a "v malém neuškodí" aneb žádná tragedie, když si dám pivo, dvě deci vína, pár šálků kafe denně. Daleko horší by byl stres ze situace "Ježíší, já vypila sklinku Kofoly!!!"

Co se týče mediálně nafouknuté bubliny s názvem Listerioza, tady používejte selský rozum, ověřené zdroje potravin a vhodnou úpravu a zásadu "z malého množství se svět ještě nezbořil". Také se doporučuje dodržování Desatera zlatých pravidel. 

Nejlepší rada nejen pro těhotné: "Jezte pravidelně, střídmě, z bohatě prostřeného stolu".

Článek bude ještě vhodně aktualizován a doplňován.

Přednáška 2. Vakuoly a plastidy - výtah

Přednáška 2. Rostlinné vakuoly a plastidy - výtah

1. Vakuoly

Vakuoly jsou útvary převážně v rostlinných buňkách variabilního tvaru a velikosti. Vyskytují se v protoplastu  rostlinných buněk. U většiny živočišných buněk chybí. Tekutý obsah vakuoly se nazývá buněčná šťáva.
Podle velikosti a množství vakuol můžeme odhadovat stáří a produktivitu rostlinných buněk. Mladé buňky mají většinou mnoho malých vakuol, staré buňky mají mnohdy jednu obrovitou vakuolu.

Jak jsem vyzrála nad Sabratkem

Ani nevíte, jak může moderní technika pěkně štvát. Doslova srát. V Brně jsem byla na klasických kapačkách bez pumpy. Ale tady jsem měla vymoženost - do kapaček mi pumpovala elektronická pumpa s prčózním názvem "SABRATEK". Já jsem to vždycky četla jako Spratek a on to spratek doopravdy byl. Čtyřikrát denně po dobu tří týdnů. A to nemluvím o délce kapání půl hodiny až tři hodiny! Nejhorší je pocit, když do vás furt kapou a vám se chce pořád čůrat. Jenže ta pumpovací pitomost je zapojena v elektrice a nemůžete si ji odvézt na záchod. A na mísu už mě nikdo nedostane! Volat sestru po každých deseti minutách by se rovnalo téměř propustce do jiného ústavu. A tak jsem to pěkně očůrala. Spratka jsem si stopla, kanylu ucpala, valila na záchod a než to stačilo hlásit alarm, napojila jsem kanylu, spustila Spratka a bylo po poblémech.

A taky jak mě píchala doktorka...

Pacoši na pětilůžkovém pokoji sa oproti nám s paní Ivanovou střídali rychle. Největší humbuk na pokoji č. 12 byl ve složení paní Ivanová, Hanka a "ufňukaná" Andrejka. Andrejka opravdu nesnesitelně fňukala. Sestřičky na našem oddělení vůbec neuměly brát krev. Kdybych měla třetí ruku, tak si tu kanylu zavedu sama. Bohužel levačka byla indisponovaná osmi píchancemi, jednou modřinou a pravačkou bych si vypíchla tak oko nosní dírkou. Absolutně jsem nechňápala, proč sakra tím škrtidlem vůbec neškrtili. Jen jím omotaly paži a stáhly způsobem "bratři-držme-sa". Pak se divily, že "nemám" žíly? Ale mám! A jaké! Jen si prostě sestřičky chtěly mermomocí píchat jen do toho samého místa ve vnitřním ohybu lokte. Jak ukázkové. Být to nasrátý kocúr, tak si veterinář ani neškrtne. A to jsem sa kvůli svému samomasochismu necukala.

Poprvé houkačkou

Dulcia non novit, qui non gustavit amara...

Poprvé v životě jsem jela sanitkou. To když ňa odváželi s rozbitú hlavú soukromým vozem, neplatí.
Ale teď jo. Sice bez fanfáry, zato s modrým blikátkem a na lehátečku jak princeznička. Bohužel sa mi chtělo hrozně čůrat, tak jsem si to teda moc neužila. Do Opavy na infekční oddělení nám to trvalo asi hoďku. Šofér je elitní a mohl by machrovat aj na rellye. Nevím, jestli za bílými vlasy sa skrývá ta zručnost, nebo jestli aj ostatní saniťáci sú tak bravurní. Možná obojí. V každém případě, abych si necvrnkla do kraťasů, měla jsem plnú hubu kecú a sestřička měla občas co dělat, aby odpověděla a zároveň si přečetla anamnézu a vyplnila jakési lejstra. Po tom, co mi odebrali liquor z páteře, mi cvrnkli do žil nějaký oblbovák. Na celú záležitost si sice pamatuju, ale dny mi splývaly. Takže i tohle okecáváníčko, které stejně píšu jen kvůli některým hlodům - které bez kontextu neznamenají nic, a přece by vás jako čtenáře mohly pobavit (a o to tu jde), budu psát tak nějak na přeskáčku. A někdy hodně složitě. Su nemocný člověk, že.

Sraz Vlkodavů číslo čtyry

Tak bláznů na sraz každým rokem přibývá, bylo tedy nutné zajistit nocleh pro všechny. A tak jsme vybrali jeden velký brloh ve Zdobnici. A protože ne a ne porát dohodnout termín, tak sa sraz tentokrát konal v září. No a co? To je špatně? Na sraz není nikdy pozdě.

Nastavení síťového adaptéru - verze pro holky

Nastavení síťového adaptéru

Překlad nadpisu článku pro holky:

 když si přepojíte internetový kabel z jednoho noťasu na druhý a ono to nende.


Aby to šlo, chlapi vám řeknou, že si musíte "nastavit síťový adaptér". A to sa dělá následovně. Podle tohoto návodu to zvládne snad i naprostý počítačový imbecil.

Hot spots, zdlouhavě hojící se rány

HOT SPOTS

Protože je čas horka, zapařených těl a doba vody, šplouchání a koupání, je ten správný čas si něco říct o tzv. "hot spotech".

Hot spots jsou charakterizovány jako svědivá, zarudlá, horká místa na kůži, která často po zanedbání léčby mokvají. Rány jsou často lokalizovány v záhybech těla a na místech tření. Typicky je můžeme vidět u šarpejů a psů s povislou kůží, mezi prsty, ve slabinách,  mezi jednotlivými záhyby kůže, u krátkolebých plemen v obličejových vrásech apod. Také se mohou objevit na dlouho zatěžovaných místech od tření (např. u dlouhodobě příliš utaženého obojku, kšír, ...). a objevují se nejčastěji právě v teplém letním období.

Čau, vole!

Klasický pozdrav od chlapa. Možná spíš od kluka. A u nás? My nemusíme mít chlapa, my máme Evu. Nejčastější a vlastně první větu od ní slyšíte: "Čau, vole." A je uplně jedno, jestli jste kolegyně, zákazník, oblastní vedoucí nebo prezident. Prostě, vole.

Už ani nevím, o čem se dohadovali. Evidentně se kolegyně bavila s oblastním vedoucím a moc s ním nesouhlasila:
"Ty vole, oblastní, to si děláte prdel?!"

Když stavěla (opět) akční zboží do regálu (většinou každou středu) a řádně si u teho ulevovala (slovně), zastal sa jí zákazník:

"Zkurvené Velikonoce, že se na to nevyserete?"
A co kolegyně na to? Klasika: "Viď, vole?"

Jednou jsem se prokecla, že ač mi vysloveně vadí, když člověk (většinou chlapi) říkají za každým slovem vole nebo pičo, na Evě to miluju. A hle, co slavný Facebook na to?

Svět sa zbláznil, zasmějte se!

Aneb jak sa nezbláznit z práce...

Opustila jsem své útulné vody zverimexu a šla do krapet jiné sféry prodeje. Potravní řetezec, no mohla bych říct i otravní řetězec, bo někdy vám tu prácu ty lidi tak zhnusijou, že jste sami otravní.

Já si říkám furt, buď miloučká, hezoučká, hodňoučká, zůstaň profesionální, jsou to jen lidi, jen lidi... Dřív jsem to vydržela z 12ti hodinové směny aspoň těch osm hodin. Teď dělám oficiálně osmičky a vydrží mi to sotva hodinu. Mám tu pro vás pár perliček ze zaměstnání, zasmějte se.


Markuju zboží jedné paní. I když většinou takto reagují důchodkyně, dámy v letech odpusťte, tato měla něco kolem pětatřiceti, docela mladá a vypadala inteligentně. Odbyto. Další prosím. Po dvou nákupech si paní něco rozmyslela a tak přišla řešit reklamaci ceny zboží.

Autor obrazu nalezen!

Je to už nějaká doba, kdy jsem na blogu vyvěsila dotaz (původní odkaz zde), zda někdo nezná autora obrazu, který máme odjakživa doma.

Proč nám tatínek nikdy nevynadal za poznámky ze školy

PROZRAZENO!!!

aneb proč nám tatínek nikdy nevynadal za poznámky ze školy

Jako většina dětí jsme i my s bráchou nosili ze školy poznámky. 

Moje byly charakteru "zapomněla pomůcky", "neměla DÚ", "neměla učebnici do ČJ", "chodí pozdě do školy" ...

Brácha měl zase sbírku "rozbil okno", "rozbil spolužákovi nos", "nedává pozor ve vyučování", "vyrušuje při vyučování", "dělá nepořádek o přestávce", ...

Třetí sraz Vlkodavů

Dospěli jsme, vážení, do stavu, kdy se na sraz těšíme pomalu jako na Vánoce. A tak jsme se slezli potřetí. Letos jsme se slezli druhý víkend v srpnu. Loni se nám sraz vydařil, obzvlášť díky Mangorajovu výletu "po vrstevnici". Letos se tohoto dost důležitého úkolu, utahat Vlkodavy, aby rozchodili hladinu alkoholu v krvi, zhostil vzácný host, nováček. ThomasJir nám připravil vskutku kouzelnou a romantickou prohlídku Josefovské pevnosti s VIP výkladem.
Když dočtete až na samotný konec, uvidíte Thomasuv ocas a kozenky pro Martyho.

O Haha scénku se nám postarala trojka Ivan, Dodo, Otys. Probíhalo to asi takhle:

Dodo: "Otí, já nemůžu, držím Ivanovi, jdi první."
Otys: "Tak jo."
Kitty: "Chcete slyšet kameňák? Tak Dodo drží Ivanovi a Otysovi to nevadí."

Abych doplnila vytržený kontext, v pevnosti je tma, nemaj tam elektriku. Ale mají tam svítící zeď. A tam jsme se šli podívat bez svítilny, abychom to viděli. Jak to svítí, to dá rozum. A tak jsme si museli navzájem podržet světla.

Já moc strach nemívám, kór ze tmy nebo z úzkých chodeb, a už vůbec ne, když jsme šli úplně po tmě pár desítek metrů, ale když začal Thomas hloubat, kudy jít, jednou někam vyrazil a zase se vrátil se slovy "tak tudy asi ne", jsem měla trošičku namále. Přiznám se. Ale dobře to dopadlo, tak jak Thomas mele pantem, tak rychle dokáže najít i cestu ven z pevnosti.

V dobrém i zlém

Věřím, že se pořád najdou muži, kteří nejen ví, že existuje jakési "v dobrém i zlém", ale znají i jeho význam.

Odeženeš-li od sebe psa, který chytl prašivinu aniž bys mu pomohl se vyléčit, přijdeš o toho, kdo vždycky zůstane s tebou v boji, když přijde to zlé. Psi ani životní partnerky se neodhánějí proto, že dostali prašivinu a ty se jich momentálně štítíš. Je to pes (dosaď si klidně místo psa ženu), občas strčí čumák tam kam nemá a dostane prašivinu. Je to smutná a nepříjemná zkušenost a pes dělá všechno pro to, aby se z toho vylízal a víckrát už čumák do toho nestrčí. Ovšem pořád zůstává psem a může se svých chyb vyvarovat seč může, přesto může opět strčit čumák do něčeho nového a neznámého. A dostat zase prašivinu. Nebo blechy.

Nácvik asertivity v praxi

aneb jednou to určitě vyjde...

Dojela jsem úplně v pohodě. Jízda cca čtyři hodiny, klasické letní objížďky, v Jaroměři zarváno jako obvykle až... dva kiláky od domova jsem se vytočila.
Zastavím na benzince, přede mnou u  stojanu takové to staré hipisácké auto a dva takoví sluníčkoví s dcerkou stojí před ním. Už netankoval, tak jsem logicky předpokládala, že jde zaplatit. Nechám motor mručet, říkám si.Ten frajer si to lážo plážo šmáral k pokladně. Též by mohl kopnout dovrtule, mám žizeň jak zavalený horník. Když už tam byl přes pět minut, tak jsem se po něm podívala. Co tam kurva dělá, vždyť byl druhý? A on ten kokot si tam pil kafíčko. Po nějakých asi třech minutách si ho vzal s sebou ven. Říkám si super, tak debil s tím teď odjede. Ani hovno. Malá princezna, jeho dcera, si vydupala zmrzlinku. Takže zpátky do fronty, byl tentokrát třetí, koupit ještě zmrzlinku a  hezky spapat. To už jsem pěnila já i řidič co stál za mnou i za ním stál ještě jeden. Ve zpětném zrcátku vidím, jak rozhazuje rukama a nadává.

Díky Cirrat.

Cirratin článek Krizové Vánoce

Využila jsem chvilky volného času, kdy není doma partner, v krbu hoří oheň, je příjemně teplo, su nemocná, mám tři dny volna na uzdravení a můžu si dělat co chcu, aniž by někdo na mě házel vyčítavé pohledy a nervózně s sebou vrtěl s nevyslovenou otázkou "Ty jako nehodláš nic dělat? Ty jako fakt budeš sedět u počítače a dělat tohle?"
Jo budu. protože chcu. A protože jsem Cirrat psala komentář, který by byl v konečné fázi asi delší než její článek Krizové Vánoce.

V podstatě jsem ji chtěla podpořit, protože ve mě vyvolala staré známé pocity a chtěla jsem ji prostě říct "Já se ti nedivím, nepovažuju tě za exota, já to taky znám. Dost přesně vím o čem mluvíš."

Sice nemůžu říct, že přesně vím o čem mluvíš, milá Cirrat, každá máme odžito něco jiného, ale to jádro pochází ze stejného druhu ovoce.

Krmivo pro psy - hlody z internetové diskuze

Úvodem

Pracuji se zvířaty a s chovatelskými potřebami a občas bych chtěla znát názor na nějaký výrobek, se kterým ještě nemám osobní zkušenost. Proto se vyptávám zákazníků na jejich zkušenosti a proto se občas mrknu do nějaké internetové diskuze a místo toho, abych se něco inteligentního dozvěděla, tak čtu sračky a kejdy, zvedne se mi tlak a prostě se lidsky lidově řečeno naseru. Většinou tak, že internetový prohlížeč vypnu a jdu se nějakým způsobem uklidnit a rozdýchat to a dnes to budu rozdýchávat veřejně.


Ten smrad zkažených rádoby odborných informací se táhne napříč všemi možnými internetovými diskuzemi se "zkušenými a aprobovanými odborníky" řady JPP (jedna-paní-povídala). Upozorňuji, že braním těchto rad od JPP na těžší váhu riskujete velká rizika a toto musíte vzít na vědomí. Protože jste to pak vy, kdo může někdy až přímo ublížit vlastnímu zvířeti.

Su vystudovaná veterinární sestra - obor Veterinární prevence se zaměřením na Hygienu a technologii zpracování potravin a stojím si za tím, že škola, která mě naučila první polovinu znalostí, je prestižní a kvalitní. Druhou polovinu znalostí a vědomostí mě naučila praxe - jako veterinární praktikant, jako chovatel, jako asistent při výcviku, jako prodejce zvířat a chovatelských potřeb. Pár semestrů jsem studovala na VFU, jediné veterinární české univerzitě (taktéž považována jako jedna z nejlepších) a i odsud jsem si spoustu odnesla. Bohužel ne všechno, nezvládla jsem pár sezónních překážek styl meningitida o zkouškovém a operace dolní čelisti, atd... Ale dost na to, abych se mohla považovat na odborníka vyššího levelu než je JPP.

Druhý sraz Vlkodavů (Nové Město nad Metují)

Letos jsme změnili místo srazu a udělali jsme rozhodně dobře. Také se nás sešlo víc a dokonce přišel nečekaný, leč vítaný host.

První sraz Vlkodavů (Morávka)

Sraz bohužel skončil a i když jsme sa sešli ve velmi malém počtu, o to víc jsme to osolili a užili si to na plné pecky. I přes všechny rozkopané silnice, horko a kolony jsme nakonec všichni dorazili. Pod perexem to zkusím zdokumentovat, ale nálada byla tak perfektní, že to sa v krátkém odstavcu rozepsat prostě nedá.