Duo cum faciunt idem, saepe non est idem.
Rozhodla jsem se, že z vysokoškolských kolejí budu jezdit domů místo každý týden jen každý měsíc. Jednak zbytečně nebudu utrácet peníze (zpáteční jednou za měsíc vyjde levněji než každý víkend jizda tam a zpět) a druhak nebudu zbytečně zavazet ve vlaku a v šalině.
No jak by se dalo čekat po měsíci nepřítomnosti doma - jedu si jen pozdravit rodiče, pro peníze (brigáda jaksik nestačí a 40 korun na jídlo na celý den je málo) a pro jídlo (jak jinak?) - mám bágl narvaný jídlem a všelijakýma věcma, které momentálně potřebuju dovézt z domova do školy.
Uznávám, bágl to byl převeliký, až se mi podlamovala kolena, zesláblá po operaci.
Tak se tak tak nasoukám do šáliny, sotva stojím na vlastních nohách (pánové zřejmě nebyli gentlemani a všechna děvčata stála, i já) a jsem ráda že už jedem, že už můžu počítat zastávky, kdy konečně vypadnu....
Když se mi za zády ozve ten nejprotivnější ženský hlas, který jsem kdy slyšela:
"To snad není možný! Co tady jako s tou tornou dělá? To si snad dělá srandu? Člověk tu nemůže ani projít..."
Samozřejmě, že to patřilo mým uším.
A tak jsem se v klidu (relativně) otočila a co nejlíbeznějším hláskem paní uzemňovala:
"Milá paní. Já chodím do práce, navíc studuju, abych mohla vydělávat víc peněz na ten váš zkurvený důchod, když se sama svého nedožiju, a mám navíc celoroční předplatenku. Byla byste tak laskava a neotravovala mi život. Děkuji."
A babka s výrazně na(z)malovanými ústy a fialovým melírem ve vlasech (a smrděla jak stará kurva... s prominutím - tolik lidí v tej šalině jelo a jen ji jsem citíla -> těžká přesladká vůně s efektem stahujícím hrdlo) povyrostla asi o čtyři centimetry a řve na celou šalinu:
"Taková mladá a už tak drzá, co to je za mládež? Člověk ani nemůže slušně požádat o laskavost..."
Cože? Slušně? A požádat? Myslím, že netřeba zdůrazňovat, jestli čtete už od začátku (jinak byste se sem nedostali), že mi to vpálila do zad a ještě k tomu ne zrovna asertivně.
Jenže to už se nemusím nadechovat k odvetě, kolegové studenti se přidali na mou stranu bojiště:
"Paní, prosímvás, když se vám zdá, že tu máte málo místa, klidně si vystupte a nastupte na další šalinu, jezdí to každých 5 minut a vám už stejně těch pár minut neuteče."
A tak tedy byla baba Jaga poražena, vystoupila na další zastávce, div si na těch podpadkách hubu nerozbila, jak byla nasraná. A pak zazvonil zvonec a pohádky byl konec.
A žili spolu šťastně až do smrti...
Vlastně, to už je jiná zastávka, teda pohádka.
A jak jel do školy Bouzek:
"Takže jako každou středu nasedám v 15:34 do narvaného autobusu plného středoškoláků z nějaké umělecké školy.
Jak jsou ty 2 sklápěcí sedačky pro ženský s miminama, tak jsem si stoupnul uplně dozadu místo té sedačky. Na další zastávce přišel 2. nával lidí. Sotva jsem se mohl držet. Říkám si "to je zase den"....
Jako bych to zakřikl, na další zastávce přišla nějáká stará babka, sotva se opírala o berli, a měla takovýho malýho uslintanýho psa.
Jak procházela, tak řvala na celej autobus: "Mládež jedna nevychovaná!!! Sundejte si batohy, nechte mě projít!!!", dobelhala si to až přímo ke mě a hned spustila: "Že by ses uráčil mě nechat sednout?" tak já na ní "A kde se mam jako držet já?"
Místo odpovědi mě odstrčila, vedle takový postarší paní se na mě uculila,jako že mě chápe...
Potom to bylo v pohodě do chvíle, než jeden borec ze zadu zařval na celej autobus: "Ježiši! Čumte, co má ta babka za krysu na vodítku!!" ( xDD )
Tak půlka autobusu se začla smát a druhá půlka čekala na reakci.
Babka tam něco nesrozumitelně mlela (neslyšel sem protože sem patřil k 1. půlce).
Další věc, kterou si pamatuju je, že se ptala kluka za sebou, jestli hulej trávu ,že se tak smějou. No a ten kluk vytáhnul nějakou krabičku, čuchnul si, a řekl, že tam ještě trochu je. 2.Záchvat smíchu otřásl autobusem.
Babka si vyhlídla další oběť. Holku (chudák), co seděla vedle ní.
Začla na ní mít kecy, jaká to je kráva, že ani starý lidi nepustí sednout (s tou krávou to myslim doslova!), že až bude starší, že to pozná na vlastní kůži. Holka furt jen říkala: ano, já vim, ano, ano...
Potom jí řekla, že je strašnej spratek a ať si na ní vzpomene, až bude rodit, že se jí narodí stejnej spratek (né-li horší) než je ona. (Taky doslova)
Holka to už nevydržela, a tak vystoupila a s ní i zbytek studentů a babka.
No, a já jsem pokračoval dál, ale to už není podstatný :D"
Jak jsou ty 2 sklápěcí sedačky pro ženský s miminama, tak jsem si stoupnul uplně dozadu místo té sedačky. Na další zastávce přišel 2. nával lidí. Sotva jsem se mohl držet. Říkám si "to je zase den"....
Jako bych to zakřikl, na další zastávce přišla nějáká stará babka, sotva se opírala o berli, a měla takovýho malýho uslintanýho psa.
Jak procházela, tak řvala na celej autobus: "Mládež jedna nevychovaná!!! Sundejte si batohy, nechte mě projít!!!", dobelhala si to až přímo ke mě a hned spustila: "Že by ses uráčil mě nechat sednout?" tak já na ní "A kde se mam jako držet já?"
Místo odpovědi mě odstrčila, vedle takový postarší paní se na mě uculila,jako že mě chápe...
Potom to bylo v pohodě do chvíle, než jeden borec ze zadu zařval na celej autobus: "Ježiši! Čumte, co má ta babka za krysu na vodítku!!" ( xDD )
Tak půlka autobusu se začla smát a druhá půlka čekala na reakci.
Babka tam něco nesrozumitelně mlela (neslyšel sem protože sem patřil k 1. půlce).
Další věc, kterou si pamatuju je, že se ptala kluka za sebou, jestli hulej trávu ,že se tak smějou. No a ten kluk vytáhnul nějakou krabičku, čuchnul si, a řekl, že tam ještě trochu je. 2.Záchvat smíchu otřásl autobusem.
Babka si vyhlídla další oběť. Holku (chudák), co seděla vedle ní.
Začla na ní mít kecy, jaká to je kráva, že ani starý lidi nepustí sednout (s tou krávou to myslim doslova!), že až bude starší, že to pozná na vlastní kůži. Holka furt jen říkala: ano, já vim, ano, ano...
Potom jí řekla, že je strašnej spratek a ať si na ní vzpomene, až bude rodit, že se jí narodí stejnej spratek (né-li horší) než je ona. (Taky doslova)
Holka to už nevydržela, a tak vystoupila a s ní i zbytek studentů a babka.
No, a já jsem pokračoval dál, ale to už není podstatný :D"
_______________________________________________________
Pozn.: Duo cum faciunt idem, saepe non est idem. = Když dva dělají totéž, není to často totéž.
Žádné komentáře:
Okomentovat