Vitaminy



Vitaminy jsou...
- nízkomolekulární sloučeniny organismu, jsou nepostradatelné, poněvadž zajišťují životně důležité funkce
- slouží jako prekurzory biokatalyzátorů například KOFAKTORY ENZYMŮ
- člověk si většinu neumí syntetizovat, tozn. musí je pak přijímat potravou, proto je můžeme nazvat jako ESENCIÁLNÍ.

Dělíme je podle rozpustnosti na:
a) HYDROFILNÍ - rozpustné ve vodě
b) LIPOFILNÍ - rozpustné v tucích

HIPOVITAMINÓZA = částečný nedostatek vitamínů v těle (u některých vitamínů je hypovitaminóza v ČR běžná)
AVITAMONÓZA = absolutní nedostatek vitamínů v těle
HYPERVITAMINÓZA = velké množství vitamínů v těle
Pozn.: vitamíny rozpustné ve vodě (např. vitamin C) se nelze předávkovat.

Hydrofilní vitaminy

Vitamin C - kyselina askorbová
Člověk jej musí přijímat potravou. Je to kofaktor nejméně 8 známých enzymů, antioxidant, zajišťuje funkci vazivové tkáně, chrání před onkogenezí.
Avitaminóza způsobuje onemocnění známé jako nemoc námořníků - kurděje (skorbut, zvýšená krvácivost). Je to onemocnění, které se projevuje klinickými poruchami tvorby kostí, poruchy růstu a hlavně krvácení vnitřních orgánů, kůže, sliznic (hlavně dásní), neobnovuje se vazivová tkáň a dochází k fragilitě cév (zkřehčení, lámání).
Hypovitaminóza se projevuje únavou, sníženou odolností k infekcím (zvláště na jaře a koncem zimy), sníženou výkonností, sníženou hojivostí ran.

DDD: 50mg (běžně se doporučuje 70mg), kojící matky by měly přijímat až 130mg. Potřeba vitaminu C roste při vysoké tělesné zátěži, ve stresu, u alkoholismu, u drogově závislých včetně kuřáků, při diabetu a při zánětech v organismu.
V dnešní době je problém jiný. Jelikož se vitaminem C nelze prakticky předávkovat (snížená absorbce se projevuje při příjmu nad 200mg/denně), protože jej organismus vyloučí močí, mnoho lidí přijímá abnormální dávky. Organismus si pak na tyto dávky lehce zvyká, už tolik na dávku nereaguje a pro efektivitu je nutné vyšší a vyšší dávky. Málokdo však ví, že maximální tolerovanou hranicí je 1000mg/denně. Vyšší dávky už mohou poškodit především ledviny.  Obecně při vyšších dávkách může způsobovat podráždění žaludku a zažívadel.

Zdroje: některé druhy ovoce (černý rybíz, šípek, kiwi, pomeranč) a zeleniny (např. brambory, zelí, růžičková kapusta).
Při výrobě džemů a kompotů se vlivem tepla rozkládá. Pozor na nádobí, protože stykem s kovy oxiduje.

Vit. skupiny B
B1 - Thiamin
Uplatňuje se v metabolismu (hlavně AKa glykogenu), vstřebává se v duodenu (část tenkého střeva, česky dvanáctník). Alkohol vstřebávání B1 snižuje.
Zdroj: vepřové, mléčné výrobky, celozrnné obiloviny, brambory, ovoce, zelenina
Hypervitaminóza: se projevuje svalovou únavou, pomalými reakcemi, nechutenstvím, hubnutím, podrážděností
Avitaminóza: ve střední Evropě neexistuje, u chudého asijského obyvatelstva se projevuje jako nemoc beri.beri, která se projevuje poruchami kardiovaskulárního a nervového systému.
DDD (= denní doporučená dávka): pro dospělé 1,2mg, kojence 0,3mg, kojící matky 1,5mg
Při tepelné úpravě se ztratí 25 - 70% tohoto vitaminu.

B2 - Riboflavin (= dříve laktoflavin)
Účastní se enzymů dýchacího řetězce, ztráty při tepelné úpravě 25%
DDD: 0,4mg, v těhotenství nebo při kojení jsou doporučeny vyšší dávky
Nedostatek: v ČR se projevuje při celkové podvýživě a alkoholismu
Projevy hypovitaminózy: praskliny ústních koutků, zánět jazyka (lat. glositis), nadměrné vylučování kožního mazu, záněty kůže, šupinkovatění kůže (= hyperkeratóza), poškození sliznic hrtanu a jícnu, lámavost nehtů, záněty očních víček
Zdroje: slezina, mléčné výrobky, maso, masné výrobky, zelenina

B3 - PP, Niacin - společný název kyseliny nikotinové a nikotinamidu
DDD: 20-30mg
Nedostatek: se projeví drsnou kůží, změnami na sliznici ústa a jazyka, žaludku, střev, nervozitou, únavou, tělesnou slabostí, poruchami trávení
Avitaminóza: způsobuje onemocnění 3D (dermatitida, diarhea, demence) = tzv. Pelagra; je to nemoc rozvojových zemí s chronnickým nedostatkem bílkovin a s jednostrannou konzumací kukuřice.
Zdroje: maso a vnitřnosti, pečivo, chléb, kvasnice, mléko, mléčné výrobky, pivo, brambory...

B5 - Kyselina pantothenová
Má zásadní význam pro metabolismus, je složkou koenzymu A, který se účastní citrátového cyklu, účastní se β-oxidace MK.
DDD: 5-15mg
Nedostatek: bývá výjmečný a pokud nastane, projevuje s ebolestmi hlavy, únavou, apatií, nespavostí, zažívacími potížemi, nevolností, křečemi, sníženou odolností proti infekcím, ...
Zdroje: játra, ryby, kvasnice, podzemnice olejná, vejce, tmavá mouka, plísňové sýry, zelí, rajčata, ...

B6 - Pyridoxin
Má význam jako kofaktor (tozn. že se účastní metabolismu bílkovin, tuků, NK...) NK, spolupůsobí při přenosu vzruchů
DDD: 1-2mg
Nedostatek: u kojenců např. zvýšená vzrušivost a křeče; u dospělých např. nervové poruchy, deprese


B7 - Biotin, vitamin H
Plní funkci kofaktoru karboxyláz. Vyskytuje se v mitochondriích a uplatňuje se při syntéze MK, cholesterolu a při glukoneogenezii (= procesy hlavně v játrech a málo v ledvinách, za kterých se syntetizuje glukóza).
DDD: 8-30μg
Nedostatek: dermatitidy, cheóza (prasklé koutky úst), vypadávání vlasů, nevolnost, deprese, nekoordinované pohyby, svalové bolesti
Zdroj: játra, ledviny, vaječný žloutek, kvasnice, sója, ořechy, ovesné vločky, rajčata, špenát, brambory, mléko, ryby
Pozor: syrový bílek obsahuje avidin, který přímo inaktivuje biotin.

B9 - Kyselina listová - kyselina folová, folaci
Je nezbytná pro syntézu DNA v dělících se buňkách (na počátku gravidity, spermatogenezi, ...) a protože podporuje krvetvorbu, můžeme ji nazvat také tzv. antienemickým faktorem.
DDD: 50-40μg
Nedostatek: poruchy krevního obrazu, neurologické a psychiatrické potíže, u vyvíjejícího se plodu až rozštěp páteře, ...
Zdroje: vejce, vnitřnosti, mléko, mléčné výrobky, listová zelenina, kvasnice, obiloviny, luštěniny, ...

B12 - kobalamin
Kobalamin je důležitou součástí metabolismu, slouží jako koenzym, má význam při krvetvorbě.
DDD: 1-3μg, přebytek se ukládá v játrech, kde se mohou utvořit zásoby až na několik let.
Nedostatek: z počátku neurologické problémy, pak anémie
Zdroj: zdrojem kobalaminu jsou výhradně potraviny živočišného původu (játra, maso, ryby, vejce, mléko), což je velký problém u vegetariánů a veganů.
_____________________________________________________________

Lipofilní vitaminy

Vitamin A - retinol
Jako vitamin A lze souhrnně označit i skupinu látek, které přímo vykazují účinek vitaminu A. Látky rostlinného původu - karotenoidy (hlavně betakaroten) fungují jako prekurzory vitaminu A  a působí jako antioxidanty. Hlavním depozitním orgánem jsou játra (hepar, jecor).
Vitamin A má čtyři základní funkce:
  1. podporuje  vidění
  2. ovlivňuje buněčnou diferenciaci
  3. je nezbytný pro embryogenezi (správný vývoj zárodku)
  4. zlepšuje imunitní odezvu na bakteriální, virové i parazitární infekce
Nedostatek: způsobuje šeroslepost a onemocnění xeroftalmii (patologická změna spojivky)
Nadbytek: je způsoben překročením 30mg/den a projevuje se nevolností, zvracením, bolestmi hlavy, rozmazaným viděním a zvětšením jater a sleziny. Má teratogenní vliv (poškozuje plod).
DDD: 1-1,5mg/den
Zdroje: játra, mléko a mléčné výrobky, tučné ryby, mrkev (zdroj karotenoidů), listová zelenina, pomeranče, meruňky, brosve, mango a ostatní ovoce s červenou dužinou.

Vitamin D - kalciferol
Tvorbu vitaminu D v organismu spouští sluneční záření, kdy se vitamin tvoří ze svých prekurzorů (provitamin D).
1) ergosterol - D2
2) cholekallciferol - D3: jeho základní funkcí je udržování hladiny vápníku v krevní plazmě. U nás je všeobecně tvorba vitaminu D nízká, protože je u nás málo slunečního záření, proto jej musíme přijímat v potravě.
Nedostatek: u dětí způsobuje rachitis - deformaci dlouhých kostí, děti jsou náchylné k respiratorním onemocněním. U dospělých způsobuje osteomalacii (měknutí kostí).
Nadbytek: způsobuje hyperkalcémii (zvýšenou hladinu vápníku v těle), což se v důsledku projevuje zvýšenou dráždivostí, žaludečními vředy, ledvinovými kameny a hrozí riziko vzniku zánětů slinivky břišní.
DDD: 5-10μg/den

Vitamin E - tokoferol
Je to antioxidant, který také působí jako ochránce před srdečně-cévními chorobami. Působí proti arteroskleróze, preventivně proti trombóze a očnímu zákalu. Je to také určitá prevence proti Parkinsonově nemoci, Alzheimerově chorobě a proti vzniku některých druhů rakoviny (např. prostaty).
DDD: 10-20mg/den
Nedostatek: poruchy svaloviny a nervové soustavy, nekróza jajter, poruchy plodnosti.
Zdroje: hlavně olej ze sóji a z pšeničných klíčků, máslo, mléko, buráky, maso


Vitamin K - chinon
Nedostatek: krvácení do vnitřních orgánů včetně mozku, porucha srážení krve
Zdroje: listová zelenina (špenát, kapusta, zelí, květák, brokolice, hlávkový salát), rostlinné oleje (hlavně olivový), ...

2 komentáře:

  1. Dobrý článek, to jsi napsala sama, nebo je to zkopírované?

    OdpovědětVymazat
  2. Kdepak. Já nic nekopíruji, pokud v článku není uvedený zdroj. Toto je však jen chabý zápis ze školního sešitu. Koukám, že ještě nedodělaný. Až bude čas, tak ho dopíšu.

    OdpovědětVymazat