Dáváte dýška?

Dáváte dýška, nebo si úpěnlivě necháváte vracet každú korunu?

Dřív, jakožto osoba nevýdělečně činná a osoba soustavně se připravující na povolání jsem dýška dávala opravdu jen zřídka. Ale od tej doby, co pracuji je dávám velmi často. Proč? Protože už jsem k tomu došla.

Nedáváš? Nedostaneš!

K čemu sú vlastně dýška?

Dýško od zákazníka je projev spokojenosti. Je to projev toho, že jsme sa mu dostatečně kvalitně věnovali a on toto chování ocenil. Existují země (třeba např. Finsko, Dánsko, ...), kde máte dýško obsluze započítáno už v ceně. Jsou to většinou země, nebo spíš měly by být, kde je obsluha zákazníka na vysoké úrovni a tudíž se s jeho spokojeností počítá, tedy počítá se i se spropitným. V jiných zemích (hlavně v Americe) počítají s tím, že vy sami jim k útratě přidáte 10-20%. Proč? Můžeme si každý domyslet sám. Naopak v Japonsku dýškem obsluhu můžete urazit. Myslím si, že je to proto, že Japonci už jsou už ze své podstaty od přírody na svou práci pyšní a mají ji mnohdy skutečně rádi. A za standard přece nepoberou dýško.

V Česku zdaleka nejsme, a to nejen v restauracích, na takové úrovni, aby nám zákazníci mohli nechávat dýška v rámci určitého procenta z ceny služby. A protože temu tak není, tak si firmy nechávajú mnohdy draze platit za školení "jak prodávat", "jak zvýšit prodej", "jak si udržet zákazníky", atd. Ti, co sú chytří, slušní a dost vyzrálí na toto know-how, žádné školení nepotřebují, protože sa sami ze své podstaty o zákazníka umí postarat. A ti právě dostávají nejvíce spropitného.

Já su už od přírody člověk, který je na svou práci pyšný, ať už se jedná o čistění polobotek, kydání hnoje, umývání nádobí, prodávání ferrari, záchrana světa a podobně. Protože každou svou prácu dělám tak, abych na ni mohla být pyšná. A když člověk dělá svoji práci tak, aby byl na ní pyšný, volně přeloženo - pracuje tak, aby to bylo něco víc než jen zažitý standard, dostává dýško.

Pravda, v česku při obyčejném pultovém prodeji člověk získá dýško většinou tím, že zákazník sám zaokrouhlí konečnou částku k zaplacení tak, aby nemusel dostat drobné, případně drobné odmítne, ale i já jsem zažila příjemné překvapení, kdy mi tam zákazník nechal dýško víc jak desetikorunu. Ba dokonce mi třeba přinesl nějaký drobný dárek, v podobě kytičky nebo bonboniéry či čokolády. Největší dýško, co jsem kdy dostala bylo na brigádě v jednom nejmenovaném příjemném rekreačním středisku. Zrovna jsem vypadla z kuchyně a stála za barem. A zrovna mi bylo v ten den sedmnáct. To mi chlapi dávali dýška i po stovkách. Ještě bych chtěla dodat, že jsem dýško nedostávala za žádné nemravné a neetické služby, nýbrž za obsluhu a za to, že jsem prostě měla narozeniny. Největší jednorázové dýško mi pak dal jeden mladý týpek, když sa se mnú vsadil, že nevypiju v tak útlém věku dvě piva brčkem. Ty dvě piva mi zaplatil a navrch přidal sázku pětset korun. A to sa přiznám, že piju enem slivovicu a nebo jiné tvrdé. Pivo mi, Cyberštamgasti prominú, nějako nechutná. Ale sú piva, která si občas dám aspoň do třetinky.

Teď, když pracuji v jedné nejmenované prodejně s chovatelskými potřebami, můžu být pyšná na jednorázové dýško dvěstě korun (200Kč!), s Verunkou jsem sa kamarádsky podělila, zase taký škrt nésu.

A už jen kvůli tomu, že vím, jak mi to udělá aspoň malou nefalšovanou radost, tak ty drobné neškudlím a když sa mi někde opravdu líbí, nechám dýško opravdu znatelné. Párkrát jsme při společných chvílích s mým drahým zažili velmi dobrou obsluhu a jídlo, že jsme číšníkovi nechali pěkné dýško a kuchaři poslali ke sporáku pivko. A že tu malou nefalšovanou radost dostanete, když si vás někdo byť jen jednou korunou ocení na víc, než jste v práci placeni.

A pro ty, co dýška zásadně nedávajú a nechají si vyložit kdejakú korunu, mám také radu. Když už jste škrti a jste dobře obslouženi, aspoň obsluhu slovně pochvalte za to, jak vás dobře obsloužili. Nejen prachy dokáží udělat lidem malou nefalšovanou radost. A když jste opravdu mocně potěšeni, neváhejte si vzít kontakt na nadřízeného nebo si ho osobně přivolejte a pochvalte zaměstnance před jeho nadřízeným. To je totiž k nezaplacení.

Pro ty ostatní?

Dáváš? Dostaneš!