Nejčastější chyby začínajících akvaristů

S akvaristikou jsem začala víceméně z donucení. Vlastní akvárium jsem mít nemohla, nebyl proto důvod se nějak blíže s akvaristikou seznamovat. Jenže když jsem nastupovala do práce do Zoolandu, musela jsem sa naučit rozeznat víc než neonku od pavího oka a skaláry. Ať už byla moje kolegyně Martina jakkoli velká hysterická důra, jedno sa jí nechat muselo. Sama se učila ryby, sama sa jim snažila porozumět a myslím si, že ňa naučila celkem slušným základům. Jasně, nepřišla jsem do zverimexu jako úplný tydýt, ale bylo potřeba víc než jen rozeznat nejběžnější ryby od sebe. Bylo potřeba se dovědět něco o biologickém fungování akvária, rozeznání pohlaví, rozeznat i jiné méně běžné ryby, tzv. "speciálky" a další a další informace.

Další dobrú sodu mi dal chlápek ze Sery. Ten ňa teho za ty dvě hodiny naučil nejvíc. Hlavně co sa týče léčiv, filtrace a takých těch akvarijních špeků. Uměl vše moc hezky a srozumitelně podat, uměl věci odůvodnit a rozebrat. Dále už jsem nabírala zkušenosti od otrlých akvaristů a samozřejmě z všemocného internetu a přímo v práci jako prodejce v pet shopu.

Dělám akvaristiku víceméně pracovně a tak trochu kecám svému bráchovi do jeho dvousetlitrového akvária.  Přešla jsem do jiné práce a když jsem  nastupovala, nebyl na mojí směně v oblasti akvaristiky nikdo zkušenější než já. Tak to na ňa spadlo. A ano, ani slečna, která si tu tak sprostě otevírala držku na mém blogu, mi tehdy nesahala ani ke kotníkům. Takže tě péro, mrcho. Na druhé směně kraluje Klára. To je prosím Akvaristka s velkým A. I ona ňa teho hodně naučila. Za to jí dík.
Já nejsu žádný akvarista s velkým A, ale dovolím si úplným začátečníkům předat tak nějak ucelené informace a upozornit na ty nejčastější chyby, které dělají. Ve světě akvaristiky sú to věčné hovadiny, ale když ty lidi pořád dělajú jedny a ty samé chyby. Denně prodám ryby minimálně dvaceti lidem, takže vím o čem mluvím. Též přidám pár špeků, které by sa vám mohly hodit.Určitě čtěte až dokonce, zadarmo vám teho stejně nikdo víc neřekne.


1. Akvárium nezakládáme na slunku.
Každý třetí akvarista, který k nám příjde do prodejny a má problém s řasama, má nevhodně umístěné akvárium. Místo teho, aby si zákazníci přestěhovali akvárium, sa raději serú s řasama a možu jim to vysvětlovat pořád. Nejde o světlo jako takové, ale jde o to, že akvárium sa dopadajícím světlem (myšleno hlavně v létě) přehřívá a voda je méně nasycena kyslíkem. Čím teplejší voda, tím méně rozpuštěného kyslíku se v ní nachází. Navíc čím více světla dáte rostlinám, tím rychleji rostou. Jenže mají také daleko větší nároky na živiny a CO2 a pokud je nedostanou, chřadnou.

2. Všechny ryby něco potřebujú. 
Neexistuje živý tvor, který by něco nepotřeboval. Viz odstavec v Zoologické Maximálně minimální. Pokud sa rozhodnete doma míti živého tvora, ať už je to blbá ryba, blbější křeček nebo sebeblbější Achatina, každý má své nároky. Nejdřív si zjistěte aspoň ty nejzákladnejší informace - náročnost ryby na množství vody, teplota vody, kyselost, tvrdost, charakterové vlastnosti ryby.
Vybavení akvária závisí na daném druhu ryby, kterú chceme chovat, ale mezi ty nejběžnější a nejzákladnější patří: filtr, vzduchování (dostupné i jako součást filtru, tzv. filtr se vzduchováním), topítko, světlo, teploměr, úkryty. To je absolutní minimum. Já doporučuji ještě chemii na úpravu vody, rostliny, síťky a skleněné fajfky, previntivní přípravky, sůl (u některých druhů ryb žijících v brakických vodách), kryt akvária, zpětný ventil. Sú to maličkosti, které když chybí, dokážú pěkně nasrat. Těch pár korun, když si zařizujeme akvárium, je lepší investovat. Jasně, chlór vyprchá do dvou hodin, ale těžké kovy ať už z trubek nebo ze studánkové vody mohou ryby přiotrávit nebo otrávit úplně a  Začátečník v žádném případě neumí odhadnout kvalitu a parametry vody, proto doporučuju si vodu, kterou hodláte použít do akvária nejdřív otestovat a seznámit se tak s jejími parametry - pH, tvrdost, uhličitanová tvrdost a v případě potřeby je vhodně upravit podle nároků ryb, které chcete chovat v akváriu.

3. Vyvařovat Očištit písky, kořeny, dekorace
Je to záležitost pár minut a nestojí to za to si zasrat vodu kvůli své lenosti nebo kvůli spěchu. Když už nechcete kupovat komerční substráty, kameny, oblázky nebo skalky, dejte si tu práci a vyvařujte vemte kartáč, očistěte kámen od hrubých nečistot, písek pořádně properte ve vodě. Ono dotáhnúť si tam hned zprvu nálevníky, šneky, řasy či jiné sračky je naprosto zbytečné. Ulehčíte si práci. Je dobré též investovat do akvarijních kořenů, ty sú totiž impregnované a vydrží déle, protože impregnace chrání kořen před hnitím a kořen nevyplouvá nahoru. Akvarijní kořen výrobci doporučují spařit horkou vodou (aby sa impregnace zatáhla) a máčet aspoň týden, někdy sa musí máčet 14 dní. Je to proto, že některé kořeny vám udělají z akvarijní vody co, se týče barvy, čaj. Rybám to nevadí, ale většinú to vadí akvaristům, kteří ty ryby v tej vodě pak nevidí a akvárium vypadá jako bahenní louže. Nespleťte si akvarijní a terarijní kořen. Navíc kořeny dokáží snížit uhličitanovou tvrdost. Pokud ji máte ve vysokých hodnotách, vložením kořene ze slatiniště si pomůžete. A co víc, ancistursové pojídají drobné částečky kořene na povrchu, slouží jím k efektivnějšímu trávení.

4. V případě potřeby solit vodu
Tento odstavec musím upravit, protože už není aktuální. Musím uznat, že novodobá akvaristika se obejde bez kuchyňské soli. Děkuji anonymnímu akvaristovi za komentář a odkaz ze Surpan.blog.cz pod článkem.
 Sú některé ryby, hlavně živorodky a sumečci (třeba sumeček žraločí), kteří to vyloženě vyžadují. Sůl krátkodobě zlepšuje odolnost ryb, zvyšuje totiž tvorbu ochranného slizu ryb. Proto někteří prodejci akvaribních ryb přidávají jednu polévkovou lžíci soli na padesát litrů vody živorodkám a sumečkům po transportu, po výměně vody (poloviční množství). Živorodky sa pak lépe třou-> živorodky se rozmnožujou pořád jak o život, samičky po vykulení míň chcípú. Sůl se jednorázově přidává při léčení ryb, kdy výrobci léčiv (např. Sera, Tetra) doporučují pro zvýšení léčivého účinku přípravku.  U živorodek (hlavně těch velkoploutvých a přešlechtěných pavích oček) je to vyloženě nutnost. Solit vodu nemusíme třeba u závojnatek a jezírkových ryb, většina teter a parmiček v dobré kondici to též nepotřebuje.

5. Nevylévat akvárium!!!
Ano, podle potřeby sa musí vyměnit část vody, zpravidla bohatě stačí odčerpat jednu třetinu vody a dolít. Ale NIKDY nevylévéte všechnu vodu z akvária. V dobře založeném akváriu funguje jakási biologická aktivita a rovnováha. Akvárium není sterilní, a nemělo by být. Žijí v něm ryby, rostliny, ale také bakterie. Pro to, aby si žilo akvárium svým životem, jsou nutné mimo jiné také tzv. nitrifikační bakterie. Sú to bakterie, které sú ŽÁDOUCÍ. Tyto bakterie totiž zpracovávají odpadní látky, výkaly ryb, přeměňují procesem nitrifikace toxické látky na méně jedovaté (laicky řečeno dusitany, hlavně čpavek, na dusičnany) a zabraňují tak řasám v růstu. Nitrifikační bakterie žijí hlavně v substrátu (kamínky, písek) a v biologické části filtru (v molitannu, v keramických kroužcích, ...).
Všechnu vodu z akvária nevyléváme také proto, že bychom museli odlovit ryby a to je pro ně stresující a hlavně je to ekonomicky náročné (naplňujte si třeba sto litrů vody každý měsíc). Napuštění tolika vody je jeden z prvních důvodů, proč si zákazníci nechtějjí kúpit velké akvárium. Což je nebetyčná blbost.

6. Čím větší akvárium máte, tím líp.
Pamatujte si, že biologické rovnováhy vody prakticky nedosáhnete u malých akvárií jako sú bettária (1 - 5 litrů vody). Nejlepší je začínat minimálně se šstolitrovým akváriem. Čím menší akvárium, tím větší sraní a čistění s ním bude. Menší akvária se vám budou prakticky pořád svinit řasami a voda sa bude kazit častěji, tzn. že budete muset akvárium častěji čistit. Avšak třeba u některých tzv. nanoakvárií (10-30l vody) to není nemožné. Znám akvaristy, kteří chovají v nanech krevetky a zakrslé rybičky (třeba Boraras maculatus) a nemají problém s řasami ani s kvalitou vody. Čištění akvária je další z důvodů, proč lidi chov ryb zavrhují. No ja, bez práce nejsú koláče.

7. Dejte si záležet s výběrem ryb a vybavení akvária.
Mít akvárium není o tom tam najebat co nejvíc ryb a co nejvíc druhů ryb, ať je to co nejbarevnější a nejkýčovitější. Vybírejte si ryby podle svých přirozených biotopů, podle snášenlivosti, podle nároků na vodu, velikosti nádrže. Já mám sto chutí kuchat za živa, když vidím někoho, kdo si sere do akvárka dvě neonky, dva skaláry, dvě platy, dvě molly, dvě paví oka, dva pancéřníčky, dvě závojnatky. Mám sto chutí utopit zákazníka, když mi řekne, že chce cichlidy malawi a nasere jim tam k temu čichavce. Tak krásné ryby a tak krásné biotopy mohou mít a oni si všechno zplichtí jak jim to příjde pod ruku!

Inteligentní člověk, který si chce kúpit závojnatku, pak k nim natentovat bettu splendens a skaláru do desetilitrového akvária, neexistuje. To može udělat jen trotl. To, že každá ryba vyžaduje jinú teplotu vody (buď jednu uvaří a nebo druhú podchladí), nebo jiné prostředí, nějak nepostřehl.  Akvária zakládejte tak, jako byste to viděli v přírodě.

Prosím pochopte, tak krásné ryby jako sú cichlidy malawi nebo třeba diskusové, se chovají v zásadě samostatně. Ne ve společenském akváriu.  Discusi ještě některé ryby vhodně zvolené zkousnou. Je to zatracená škoda. Pokud máte sto, dvěstě a větší objem, nekupujte malé prcky, kupte si pořádné ryby. Nic není krásnějšího než třeba imitace mořského akvária s cichlidami. Bilý jemný písek, lávové kameň a barevní tlamovci. Nic není krásnějšího než diskusi jako talíř vznášející se majestátně v třísetlitrovém zeleném akváriu. Nic není pohádkovějšího než hejno padesáti neonek v pralese s temným dnem a tlumeným světlem. Nic není okázalejšího než ramirezky dovádějící mezi démonickými kořeny.

Jo a nestrkejte do třicetilitrového akvárka mečovky. Pokud vám vyvedou mladé, zůstanou zakrslé a nikdy nedorostú do velikosti rodičů. Mečovka ve správném akváriu dorůstá i deseti centimetrů, nebyla by to škoda? Pokud máte děti, dá se snést, že tam bude mrskat ploutvičkou umělý kreslený Nemo nebo Pepek námořník vyfukovat bubliny z fajfky. Ale pokud chcete mít skutečnou ozdobu, nekupujte kýčovité umělé rostliny a dětské hovadinky. Investujte pár stovek do takřka reálných imitací mořských pokladů, vraků lodí, umělých kořenů, které vypadají jako živé, ale nikdy neshnijí. Když už máte potřebu tam něco takového mít. Varuju, kdo si nasadí do akvárka s parmičkami umělý korál nebo zářivě růžovú rostlinku, bude vypadat jako idiot.

8. Nešmatláme na ryby suchou prackou
Ryby a další tvorové žijící ve vodě mají na povrchu svého těla ochrannou vrstvu slizu. Víte proč se vám dělajú na prstech varhánky? Ať chcete nebo nechcete, i kůží dokážete vstřebat vodu. Temu ději sa říká osmóza. Aby vám ruka nenabobtnala a neztratili jste uchopovací schopnost, vytvoří sa vám na polštářcích varhánky. Aby ryba nebobtnala ve vodě k prasknutí, má na sobě vrstvu slizu, takovou impregnaci, která ji zároveň chrání i před původci různých onemocnění. Tím, že na ní šmatláte suchou prackou, ochrannou vrstvu setřete a rybu oslabíte. Když na ní šmatláte mokrou prackou (hlavně třeba  při výlovu ryb, odháčkovávání ulovených ryb), nesetřete tolik slizu a rybu tolik neoslabíte. Kdo maže, ten jede. Hnátou na rybu pokud možno nesaháme vůbec. Na to sú právě akvarijní síťky a skleněné odlovné fajfky. A nebo si hrábněte třeba na keříčkovce, pak vás to do konce života přejde. Rybu odlovujeme pouze v nejnutnějších případech. Stres je jednou z nejčastější příčinou úhynu ryb. Ryby se ve stresu vysilují, ztrácí ochrannou vrstvu slizu nebo se plaší a mohou si způsobovat různá zranění, která sa mohou zaplísnit, dostat infekci a nakazit celú vodu a vše co je v ní. Zbytečnost.

9. Řasy, řasy, řasy
Růst řas može způsobit bratru cokoliv. Když zakládáte akvárium, řasy sa vám budou dělat asi tak dva, tři roky, podle velikosti akvária a jeho osídlení a osázení. Teprve akvária, která jsou zajetá už delší dobu si sama dokáží růst řas regulovat. Ale vy růstu řas možete dobře pomoct:

• Přerybníte nádrž = máte tam víc ryb, než je normální. Počítejte s tím, že každá ryba má své nároky na velikost nádrže. Závojnatku, která može mimochodem vyrůst do podobné velikosti jako kapr koi, necpeme do akvária menšího než 20 litrů. Kdo to udělá, je osel íhatý. Počítejte, že na jeden centimetr ryby bychom měli mít minimálně jeden a půl litru vody. Čím víc ryb, tím víc hovínek a tím víc bordela. Čím víc bordela, tím víc papání pro řasiska. A když vám v nádrži nic nefunguje, ryby chcípaj, máte prostě přerybněno ať sa vám to líbí nebo ne.
• Překrmujete ryby. Když majú řasy dostatek potravy, rostú jak z vody. Co nespapají rybičky, spapají řasy, a ty neceme. Rybičky tedy krmíme tak, aby nám to maximálně do minuty všechno spapaly. A jak často krmit ryby? Denně, tímhle stylem. My ryby prodáváme. Nejdřív je dodavatel odloví ze svých nádrží, nandá je do sáčku, pak nám je přiveze, my je ze sáčku vyndáme, nandáme do našich akvárií, pak příjde zákazník. Tomu ryby odlovíme do dalšího transportního sáčku, ten je doma odloví a nandá do vlastní nádrže. Jistě víte, že kde plavú mrtvoly, tam sa blbě prodává. Ano, některé slabší kusy to nepřežíji a pojdou, s tím sa počítá, ale aby jich nepošlo víc, musíme ryby udržovat v dobré kondici. A tak je v práci krmíme dvakrát denně (já krmím diskuse víckrát denně, s těmi je to trošku složitější). Ráno mraženým krmením (cyklop, komáří larvy, hovězí srdce, špenát, žábronožka, ...), protože živé nemáme, a večer krmíme sušeným kvalitním krmivem Tetra. Já vím, je to drahé až hrůza, ale od tej doby, co jsme v rámci šetření režií vyzkúšali Dajanu a kurevsky sa nám po ní zakalila voda (kdo těch 26 akvárií má porát čistit?), zůstali jsme u kvalitního koncentrovaného krmiva, co nekalí vodu. Mám výborné zkušenosti s Tetrou a Serou. Ovšem Dajana má levné a kvalitní přípravky do vody.
• Nečistíte akvárium - jinými slovy neumíte používat odkalovací zvon nebo jste příliš shnilí ho použít. Řasy se vždy objeví, když mají nadbytek potravy a živin a když akvárium špatně biologicky funguje. Tedy máte tam velké množství odpadních látek.
• Máte špatnú zářivku. S řasami je to složitější, ale obecně platí, že vláknité zelené řasy rostou při nadbytku světla a za vyšší teploty, hnědé odolné řasy rostú naopak za nižších teplot a nedostatku světla. Někdy zářivky svítí i za svojí životností, tady se někdy stává, že se spektrum vysvíceného světla přemění a to bohužel často ve prospěch řas. 
• Nedostatek nitrifikačních bakterií. Jo, to sú ty, co zpracovávají řasám žrádlo a udržují tu biologickú rovnováhu v akváriu. Když čistíte akvárium, nečistěte ho do sterilna. Při proplachování filtru nebo propírání kamínků se nesnažíme to dělat puntičkářsky. Při výměně vody, a těch dvou předešlých věcech, si odejmeme i část těch nitrifikačních bakterií. Další věc, pokud čistíte filtr od bordela, nedělejte to pod tekoucí vodou z kohoutku, ale vždycky v tej vodě, co je v akváriu. Na odkalování a propírání je velmi užitečná věc, které sa říká odkalovací zvon (zkráceně odkalovák). Dražší věcička, nicméně ušetří spoustu práce. Žádoucí bakterie si vždycky zničíme léčením ryb, markantním kolísáním teploty v akváriu a hlavně výměnou veškeré části vody. Zase špatně.

Existuje mnoho druhů řas a mnoho příčin, proč vznikají. Nejčastěji se v akváriu setkáte s hnědými, zelenými, zelenými vláknitými a černými řasami. Obecně je ale na vině vždy dostatek potravy pro řasy (z různých příčin)

• Hnědé řasy se většinou tvoří při nedostatečném osvětlení nádrže a v příliš studené vodě. Hnědými řasami se živí hlavně vodní šneci a i ancistrusové si rádi dají. Ovšem nečekejte zázraky. Řasy sice pojídají, ale nefungují jako algicid. Spíš počítejte s mírnou regulací řas.

• Černé řasy se štětičkami jsou velmi úmorné a těžce se likvidují. Nejvíce zasahují pomalu rostoucí rostliny (např. anubias) a akvarijní dekorace. Tyto řasy nejčastěji vznikají překrmováním ryb, velkým množstvím detritu, odpadních látek, ale také nadbytečným hnojením umělými hnojivy, přílišným prouděním vody. Prakticky jediná ryba, která má tyto řasy v oblibě a dokáže je viditelně spořádat je Crossocheilus siamensis (parmička černopruhá). Dejte si pozor, těch "černopruhých parmiček" je vícero druhů. Ta, kterou potřebujete má pruh při středové čáře až ke konci ocasu.  Začátečníkem se dají poměrně lehce zaměnit především s Barbus ablabes, Puntius denisonii, Garra cambodgiensis, ...
• Zelené řasy rostou nejlépe taktéž ze zbytků krmiva a ve vodě znečištěné výkaly. Jsou ale rybky, které se jí také živí - Black molly, ancistursové, čichavci líbající, mečovky, ...
• Vláknité zelené řasy jsou jako vodníkovy vlasy. Slunečním světlem je přivábíte a vysokou teplotou podpoříte. Dobře se dají namotat na špejli a vytáhnout. Taky mají rádi dostatek živin a odpadů.

10. Přelovování ryb

Amatér jebne ryby z transportního sáčku rovnó do akvárka. Šetrný akvarista to udělá jemně. Nejdřív transportní sáček na zhruba deset minut (při velkých teplotních rozdílech i déle) vloží do akvárka. Počká, až sa teplota vody v sáčku srovná s tou v nádrži a rybičky si trochu zvyknú. Pak otevře pytlík, vleje tam trochu vody z akvárka a opět je nechá asi deset minutek odpočnót. Pak je odloví za pomocí akvarijní síťky bez vody ze sáčku do svého akvária. My všechny ryby nejdřív chytneme do síťky a vyndáváme z ní pomocí fajfky. Třeba neonky sú bez vody docela choulostivé. Pro někeho zbytečné sraní. Pro někoho šetrné zacházení s rybami. Ryby vám nešetrným zacházením nemusí hned zhebnúť, ale je tam pravděpodobnost, že jo. Když si pak kúpíte ryby za pětset a víc, i úplného labila zamrzí, když mu jich půlka pojde. Proč sa s tím trochu nepomazlit? Je to přece koníček.

11. Léčení ryb

Fascinuje ňa, že někdo si nechá rozlézt "bílou krupici", odborně ichtyoftirióza (onemocnění způsobené vnějším parazitem kožovcem), po celém akvárku a pak sa diví, že sa to nedá vyléčit. Když uvidíte na rybách malinké bílé tečky (skutečně vypadají jako dětská krupička), stačí třeba na jedné rybě a jen pár teček. Začněte s léčbou a troufám si říct, že máte takřka 90% šanci nákazu vyléčit bez úhynu jediné ryby. Existuje vícero onemocnění, které se na oko projevují jako "krupice". Je dobré je od sebe odlišit a podle toho zvolit léčebný postup. Ale když mi někdo tvrdí, že sa to tam udělalo teprve včera a přitom ryby sú parazitem přímo obsypané, tak je to ichtyidiot. Nejlepší léčba je prevence - vyvarování sa akvaristických chyb. Druhá nejlepší léčba je odstranění příčin. Třetí nejlepší léčba je léčení typizovaným léčivem (ne širokospektrálem). Teprve poslední léčba by měla být léčení příznaků. Dobrý chovatel nemá s akváriem problémy.

Pár špeků, co by sa vám mohly hodit:

1. Zvířata sa chovají, rostliny sa pěstujú.

Nikdy ne naopak. Když už sa kurňa něčemu věnujete, vyjadřujte sa tak. Když někdo řekne, že pěstuje ryby, budí dojem vola co si na chovatele hraje. Ano z nějakého mně neznámého důvodu existují pěstírny ryb, ale když se podíváte dál, tak "pěstitelé ryb" ryby chovají.

2. Na přemnožené šneky je nejlepší biologická zbraň. Kdo má větší ryby a slušnú litráž v akváriu, ať tam prdne mřenky nádherné (Chromobotia macracanthus). Mřenky sú také jedni z požíračů hlavně zelených řas. Samozřejmě, máte-li vhodné podmínky pro chov. Kdo má menší akvárium, malé ryby, ať tam prdne šneka šnekopožírače (Anentome helena). Bude vás fascinovat, jak vám v akváriu ti malí zmrdi mizí a Helenka nabírá na závitech. Navíc sama sa ve vašem akváriu špatně množí. Jedna paní si sice stěžovala, že sa jí Heleny přemnožily, ale já si myslím, že si to buď popleta nebo kecala. Ovšem nečekejte, že jedna Helena v padesátilitrovém akvárku vám udělá zázraky. Zase tak nenasytná není.

Šneci nejsú žádná nákaza, ale vypadá to blbě. I když šneci mohou za určitých podmínek přenášet původce různých onemocnění. Šneky si nejčastěji do akvária zavlečete s novými rostlinami a rybami.
Dá se toho vyvarovat tím, že nově pořízené rostliny uložíte do kýble s vodou, přidáte k nim nějaký molucid, necháte ho fungovat a pak teprve rostliny přesadíte do svého akvária.

Taky některé parmičky si spapají šnečka (Epalzeorhynchus bicolor, Epalzeorhynchos frenatum, apod.). Klára malé šneky drtí o sklo a pak je pouští skalárům, ty je baští opravdu s chutí i s ulitou. Dívala jsem sa i některá neonka si rozmačkaného šneka dá. Kemu mizí dražší a vzácnější šneci v akvárku, bývá to nejčastěji způsobeno nedostakem vápenných iontů (potřebují je ke stavbě ulit stejně jako Achatiny). Stačí do akvárka hodit kousek "želvíka" (kondicionér pro želvy, vápenný bloček), ten nezkalí tolik vodu. A nebo taky tím, že si v akváriu vaří šnečí polívku (příliš vysoká teplota). Všichni šneci nežerou rostliny, záleží od druhu. Šneci jsou schopní sežrat odumřelou a poškozenou část rostliny, ale nikdy  většinou ne zdravou. A navíc někteří rádi požírají zelenou vláknitou řasu.

Do malých nádrží se na likvidaci plevelných šneků vysazuje jiný šnek, který se jimi živí, konkrétně Surmovka vražedná (Clea helena, jiný totožný název Anentome helena). Jedna zpravidla nestačí, je lepší si pořídit více kusů adekvátně k velikosti akvária. Zhruba za měsíc je po starostech. Heleny se tak invazivně nerozmnožují, nemějte strach.

3. Pokud rostliny v akváriu neprospívají, zajděte si někam na jílové bahno. Nezapomeňte jej vyvařit. Pokud objevíte tzv. děrovou nemoc (nedostatek železa u rostlin), vložte ke kytkám do substrátu rezavý hřebík. Pro ty ostatní sú tu různá hnojiva (tekutá sa dávají preventivně, protože sa vstřebávají listy, tabletková sa dávají cíleně, protože sa vstřebávajú kořeny rostlin). Doporučuji při zakládání dna použít Staré dno (vyrábí Rataj) nebo bioaktivní jílové granule (aquaclay). Je to dražší záležitost, ale vynikající pro pohodlné. V současnosti si trúfám říct, že nejlepší na trhu.

4. Nekombinujte anubiase s cryptocorynou. Anubias ji postupem času úplně vytlačí. Pokud vysazujete různé druhy rostlin, zajistěte jim vhodná stanoviště - solitérům (anubias, některé echinodory) nechte dostatek prostoru. Naopak drobné rostliny, které tvoří koberce typicky hemianthus, eleocharis parvula, micranthemum, sadíme tak, že jednotlivé trsy co nejvíce a nejšetrněji rozdělíme a sadíme jakoby na řídko, a pokud mají místo, časem se nám zahustí a vytvoří kobereček. Pokud je zasadíme příliš na husto, pravděpodobně nám nebudou prospívat a nedostatečně zakořeněné rostlinky mohou i zahnívat. Cryptocoryny sadíme v menších trsích pospolu, časem vytvoří jednolitý porost. No, když sa jim daří, tak i hotový prales. Hodně rozrostlé rostlinky se nebojme protrhávat, jednak je oživíme a jednak vytvoříme více prostoru pro nové čerstvé listy. Staré slabé listy a listy s vrostlou řasou co nejdříve otrhávejte, ať neochuzují rostlinu. Některé rostlinky, např. egerie, ludwigie, rotaly, heteranthery se protrháváním zahusťují, protože se velmi ochotně větví.

5. Pokud vám ryby okusují rostliny, nakrmte je zelenou potravou. Nejčastěji pomože spařený špenát, dá sa kúpit za pár šupů (tj. do třiceti korun) platičko mraženého = menší drbačka, dlouhá doba spotřeby. Dělajú to hodně parmičky, živorodky velkoploutvé, akvarijní šneci, mečovky, spousta teter. U malawi si nijak nepomožete. Malawi mají ve svých mražených směskách obsaženú i zelenú složku, ale stejně vám rostliny vykopú a kúsnú si, když budou chtít. To samé závojnatky, hodně to dělajú aj diskusi.

6. Malawi a závojnatky sú stavitelé a buldozeři. Pokud máte v akváriu nějaký lehčí šutřík nebo dekoraci, rádi si s ní pohrávají, přeskládávají a hrajou vodní pólo o sklo. Někdy to sú rany jak z děla. Používejte těžké kameny, se kterýma nepohú. Osvědčily sa mi i velké lávové kameny. 

7. Na odkalování pomocí odkalováku je lepší mít písek do hrubosti cca 6mm. Podle velikosti zvonu samozřejmě. Jemnější písky pěkně properete, ty hrubší sa vám tam budou blbě nabírat. K rosltinám, jak už zde někde bylo psáno, je vhodnější zvolit substrát hrubší, kvůli dobrému přístupu kyslíku a živin ke kořenům rostlin.

8. Někdo sa mi svěřil, že červená barva substrátu vyvolává u ryb agresi. Ňa sa to nějak neosvědčilo. Máme červený písek u black a gold Molly a máme tam spoustu mimin i přesto, že je ze společenského akvária nestihneme odlovit. U malawi bych si to možná asi nelajzla.

9. Čichavci sú zmrdi. Sú krásní, ale když moc narostú, otravujú ryby a fest. Kromě těch zakrslých. Proto velké čichavce nechte plavat ve velkém akváriu (alespoň 80l) s většími ne moc dravými rybami a udělejte jim dostatek úkrytů a akvárium dobře rozčleňte na různá teritoria, která si pak zaberú.

10. Velké rostlé skaláry sú hodně teritoriální. Brání si to svoje místečko před ostatními rybami a dokážou být hodně agresivní. Komu sa ztrácí neonky, měl by omrknout skaláry. Pokud máte pěkně rostlú skaláru a opravdu dobře rostlého čichavce v jednem akváriu, može sa stát, že budete mít skaláru o pár cenťáků ploutví kratší. K takhle velkým skalárům sa hodí jen rychlé ryby, které snesou vyšší teploty (Skalára je amazonská).
Většinou tetrovité ryby (tetry měděné, tetry kosočtverečné, dania mimo závojovou formu, parmičky, velké mřenky, menší čichavci, tetry citronové, ...

11. Betta splendens (sameček) spolehlivě nemože být společně v akváriu se skalárami, tetrami citronovými, tetrami měděnými, s velkými tetrami křivopruhými, parmičkami, malawami, s cichlidkami kakadu, diskusy, s přísavkami thajskými, s čichavci, rájovci, kančíky, některými akarkami, závojnatkami a s jiným samečkem betty splendens. Je pomalý a všechny tyto ryby si rády kousnou do pěkného závoje z ploutví. Dokonce když jsme měli stolitrové akvárium velmi velikým hejnem neonek, tak jej některé dominantnější začaly pronásledovat a okusovat mu závoj. Dania, živorodky, rasbory, gavúnci a duhovky, tetry červenoústé, tetry žhavé, sú v pohodě.
Chceme-li chovat samečka se samičkou, pořídíme jim akvárium alespoň o 20 litrech s velmi dobrým členěním dna. Lepší je ale chovat  v 50 litrovém akváriu jednoho samečka a alespoň 2 samičky. Chceme-li odchovat mladé, musíme věnovat páru a mladým dobrou péči a dobré podmínky chovu. Mladé plůdky bojovnice pestré je potřeba krmit zásadně živou potravou nebo uhynou a nedočkáme se jejich dobrého růstu. Prodávat se dá bezpečně ryba starší 3 měsíců, v akvaristikách jsou ryby i starší (kolem půl roku), ty už mají opravdu pěkně rostlé závoje.

12. Drápatky, vodní žabičky, mají rádi pomalé a malé rybičky. Rychlé tetrovité ryby (kromě neonek, které spí na dně), skaláry nebo parmičky, jim dokáží uplavat. Ovšem jakákoli tropická akvarijní ryba je pro společný chov s drápatkami a axolotly nevhodná. Tito tvorové vyžadují daleko chladnější vodu, jinak dříve hynou.

13. Tetry neonové (Cheirodon axelrodi, Paracheirodon innesi, Cheirodon herbertaxelrodi) chováme ve vodě s teplotou do 24°C. Chováme-li je ve vodě teplejší, degeneruje jim pohlavní ústrojí a přestávají se množit.

Jestli jsem na něco zapomněla, dopíšu později.

Pozn. Veškerá jména postav jsou naprosto smýšlená.

Odpověď pro Broňu z Prahy:

Nejdou mi vkládat komentáře, tak odpověď napíšu do článku.

Dobrý den, zkusím vám pomoct obecně, nevím jak přesně to ve vašem akváriu vypadá.

Máte v akváriu filtraci?

Pokud ano, jak často čistíte filtr? U tak malého akvária je potřeba alespoň jednou za týden výše uvedeným způsobem (do nějaké čisté nádoby si odsajte trochu vody z akvária, v ní promáchejte filtrační medium- vata, molitan, od největšího bordela a uložte ho zpět).

Malé ryby se mohou vysilovat a hynout na příliš silný proud z výstupu filtru. Proud s nimi nesmí házet, kdyžtak ho zregulujte.

Bez filtrace a provzdušňování vody ryby hynou na příliš znečištěné prostředí s malým okysličením.

Nemáte přerybněno?

Do tak malého akvária bych nasadila maximálně 8 ryb. Je dobré zkombinovat na 1 samce 2-3 samice. Samci ty samičky v menším prostoru uhání.

Solil jste vodu?

Na vaše akvárium stačí 1 uhlazená polévková lžíce soli (rozpustit v nádobě s vodou tak, aby v ní neplavaly krystalky soli).

Má akvárium nějaký kryt?

Průvan vodu ochlazuje a teplota vody příliš kolísá. Ryby potřebují stálé podmínky, některé změnu podmínek v nádrži nevydrží a uhynou. Na hladině vody u nekrytého akvária se usazuje prach a nečistoty, vytváří se tzv. "slepá hladina". Ta špatně propouští kyslík.

Zkoušel jste změřit parametry vody, třeba orientačním ponorným papírkem?

Pokud mají ryby špatné parametry vody, také mohou hynout. 

Zkuste si nabrat dešťovou vodu - ne z okapu (v zimě můžete použít čerstvý prašan), přiveďte ji do varu, nechte zchládnout na pokojovou teplotu a pak přidejte do akvária (po odkalení části vody).

Pokud máte příliš tvrdou vodu k chovu pavích oček, zřeďte ji destilovanou vodou v poměru 1 díl destilované vody ku 3 dílům akvarijní vody.

Jak staré jsou ryby ve vašem akváriu?

Paví očka se přirozeně dožívají cca 2 let průměrně, mají totiž velmi rychlý metabolismus. S tím souvisí také i to, že mají nedokonalé spalování (= mají poměrně agresivní výkaly = prasí vodu). Je možné, že třeba uhynuly stářím.

Článek byl dne 4. 3. aktualizován, děkuji anonymnímu akvaristovi za odkaz na článek o přidávání soli do sladkovodních akvárií. Ignorujte prosím přeškrtnutý text, opravený text mimo nadpisy je tučně zvýrazněný.