Hot spots, zdlouhavě hojící se rány

HOT SPOTS

Protože je čas horka, zapařených těl a doba vody, šplouchání a koupání, je ten správný čas si něco říct o tzv. "hot spotech".

Hot spots jsou charakterizovány jako svědivá, zarudlá, horká místa na kůži, která často po zanedbání léčby mokvají. Rány jsou často lokalizovány v záhybech těla a na místech tření. Typicky je můžeme vidět u šarpejů a psů s povislou kůží, mezi prsty, ve slabinách,  mezi jednotlivými záhyby kůže, u krátkolebých plemen v obličejových vrásech apod. Také se mohou objevit na dlouho zatěžovaných místech od tření (např. u dlouhodobě příliš utaženého obojku, kšír, ...). a objevují se nejčastěji právě v teplém letním období.



Charakteristika

Jsou to rány většinou kruhového či oválného tvaru s typickými projevy místní infekce. Rány jsou zarudlé, horké a velmi často v důsledku přidružených smíšených infekcí mokvají. Rány velmi svědí až pálí a v důsledku toho je zvíře neklidné. Neustále má tendenci si rány olizovat a drbat se, čímž infekci dalším mechanickým drážděním i dalším zanášením infekčních agens z tlamy biologicky dráždí a reinfikují. Zvířata jsou velmi podrážděná, nervózní někdy až agresivní, jsou neklidná a stává se, že špatně spí nebo vůbec.

Příčiny vzniku 

Vznikají většinou tak, že v místě záhybu se kůže odírá, vlivem mokra a tepla (třeba po koupání nebo plavení) se místo zapaří a bakterie, plísně a kvasinky mají ideální prostředí pro své množení. Kůži může dráždit cokoli, zapíchnutý trn, kousnutí blechy, ... Začíná to pozvolna, při zanedbání léčby s velmi rychle šíří po těle.

Průběh

Nejdříve se pod srstí na kůži objevují kruhová zarudlá místa. Můžou z prvního dojmu vypadat jako plíseň nebo kvasinková infekce. Tato místa svědí, zvíře se drbe, kouše se na těchto místech. Srst začne z tohoto místa vypadávat až se skvrna úplně odhalí. Někdy vypadané chlupy, které v ráně zůstanou,  mechanicky dráždí už tak oslabenou pokožku a celý stav zhoršují. Hot spots mají tendenci se rozšiřovat.

Čím víc je kůže narušená, tím ryhleji a více se hot spoty rozšířují.
Neošetřené rány jsou vstupní branou pro veškeré infekční agens z prostředí a je typické, že rána je napadená smíšenou infekcí, tedy jak bakteriemi, tak houbami, kvasinkami, viry. Proto se ve svém důsledku komplikovaně a zdlouhavě hojí. Často se infekce prožere až na škáru a při ponechání napospas hrozí i napadení svalové hmoty, nervů, infekce se krví šíří do celého organismu a nastává sepse organismu. Následně má onemocnění velmi akutní průběh.

Léčba

Hot spoty jsou zpočátku sušší, zarudlé a teplé, později je kožní tkáň napadána hlouběji a začíná mokvat. V době hojení začnou hot spoty vysychat. Tyto dlouhotrvající a hluboce zanícené rány se hojí výlučně jako sanatio subcrustosa, tedy hojení pod strupem. Léčba je odvislá dle toho, v jakém stádiu onemocnění zachytíme.


  • Ranné stádium, místo je zarudlé, celistvé a není rozšířená infekce

Pokud onemocnění zachytíme ve stádiu, kdy je místo zapařené, mokré, horké a zarudlé, přičemž kůže ještě celistvá a ne příliš narušeá, je léčba poměrně jednoduchá. Stačí postižená místa:

1) vyholení postiženého místa a jeho bližšího okolí
Je lepší postižená místa vyholit předem, protože chlupy v drtivé většině stejně vypadají. Odstraníme srst, aby nemohla mechanicky dráždit svědivé místo. Místo tím zpřístupníme pro lepší ošetření a abychom lépe viděli, jak se onemocnění vyvíjí. Ve vyholeném místě se pak méně drží vlhkost.

2) Vysušení buničnou vatou
Postižené místo vytřeme do sucha, aby se v něm nedržela další vlhkost a nahromaděné nečistoty.

3) Dezinfekce povrchu přípravky na bázi jodu (jodisol, betadine roztok, ...)
Povrch postižené kůže vydezinfikujeme, snížíme tím možné riziko následné infekce, protože v těchto místech má pokožka sníženou obranyschopnost. Místo necháváme volně odkryté, ničím nepřikrýváme a vyvarujeme se styku postiženého místa s vodou.

4) Podpora organismu
Není od věci podporovat organismus psa vitaminy a minerály, které podporují imunitu psa a vyživují kůži a srst. Vhodný je třeba dodávat lososový olej do krmiva, zvýšit přísun vitaminu A, sk. B, E, betaglucanů,  ω-3 a  ω-6 mastných kyselin.

5) Odstranění prvotní příčiny
Pokud jsou je prvotní příčinou bleší kousnutí - pak odblešit. Pokud se začalo zvíře kousat kvůli zabodnutému střepu - střep odstranit. Pokud je příčina nedostatečně osušená kůže po koupání nebo plavení - osušit.


  • Pokročilé stádium, stádium zanícení a mokvání
Pokud se nám nepodaří udržet rány suché a čisté, začínají působit infekce, rána se rozpadá, je mokrá. 
Postupujeme stejně jako při ranném stádiu. 
Pokud jsme ale postižené místo nevyholili, půjde to teď jen stěží. Strojkem nebo žiletkou můžeme ještě více rozrušit ránu, proto vyholíme jen okolí rány, které ještě nemokvá a samotnou ránu jen šetrně vystříháme vydezinfikovanými nůžkami.
Důležité je si uvědomit, že mokré a mokvající rány NIKDY nepotíráme žádnou mastí. Mast by v tuto chvíli ránu úplně zadusila a zpomalila hojící procesy. Lze použít tedy tekuté dezinfekční prostředky a rychle se vstřebávající gely.

V tuto chvíli může veterinární lékař znecitlivět okolí rány lokálním anestetikem (např. Mesocain), který zabrání dalšímu dráždění rány samotným zvířetem. Což je žádoucí, protože čím méně ránu v tuto chvíli dráždíme, tím rychleji a lépe se bude hojit.
Často v tuto chvíli začínají veterináři předepisovat různé koupele se speciálními šampony a širokospektrální antibiotika. Což není, ale úplně správně. Místa potíráme roztokem koloidního stříbra.
 Proč? To si povíme dále. 
  • Velmi pokročilé stádium, rychlé šíření onemocnění po celém těle až sepse organismu
Léčba pak typicky trvá několik měsíců, třeba i půl roku a stále není vidět nějaká lepší odezva. Onemocnění pak dochází do poměrně těžkého stádia, kdy se hot spoty rychle rozšiřují dále po těle i mimo záhyby na volně dostupná místa, srst hromadně vypadává, zvíře (i majitelé) jsou zoufalí a někdy to dojde i do takového stavu, kdy uvažují o utracení.

První chybou je koupání v jakémkoli v šamponu i bez šamponu. Šampony, byť s MSD a dalšími vymoženostmi, nemohou fungovat neboť právě zamokření rány je jednou z původních příčin. Co se týká užití antibiotik, to je otázka do pranice.

Cílená antibiotika nelze použít, neboť hot spoty jsou většinou zasaženy smíšenou infekcí a také málokterý veterinář udělá stěry z rány a určí původce infekce. Proto veterináři sahají po širokospektrálních antibioticích.
Ano, jistá podpora to je, a není to úplně v tuto chvíli špatně. Ale musíme posoudit, jestli zdravotní stav a kondice zvířete není v tak špatném stavu, že by ho mohla léčba širokospektrálními antibiotiky natolik oslabit, až by proces hojení zpomalila nebo úplně zastavila.

Když tomu zdravotní stav a kondice zvířete dovolí, je nejlepší kombinovat léčbu širokospektálními antibiotiky s roztokem koloidního stříbra.
Koloidní stříbro působí jak proti mykózám, bakteriím, kvasinkám, tak proti virům. Nedráždí ránu, naopak ji zklidňuje. Doporučuji postižená místa ošetřovat roztokem koloidního stříbra alespoň 3x denně. Pokud to zvíře snese a máme dost času, klidně častěji. 

Pokud se zvíře bojí rozprašovače, a čemu sa divit, že, lze koloidním stříbrem nasáknout vatový tampon či buničnou vatu a postižená místa potírat. Důležité je nechat ránu po ošetření oschnout. Přebytečný roztok opatrně setřeme. Zvíře udržujeme na suchu a v čistém prostředí, abychom rány nereinfikovali.

Mám zkušenost s tím, že do třech dnů po takovémto ošetření se začne zvířeti ulevovat. Dokonce se mi stalo, že postižený pacient (šestiletý pes plemene zlatého retrievera) si chodil sám pro ošetření ač se postřiku bál. Prostě přišel, sedl si pod kuchyňskou linku, kde přípravek byl, čumákem do mě začal strkat a pak postupně nastavoval místa, která ho svěděla. Pak odešel do pelechu, lehl si a spal. ☻


  • Stadium sanatio subcrustosa

V případě, že zvládneme infekci a nastupují hojivé procesy, které nic nenarušuje (žádná mast, lízání, škrábání, ...), začnou se rány hojit. Tyto rány se po těžkých stádiích hojí výhradně pod strupem. Stále platí přísný zákaz koupání a styk postižených míst s vodou.

Strupy udržujeme suché a rozhodně je nestrháváme. Jakmile se hojící proces dokončí, odpadnou samy. Kdybychom strupy strhávali, dráždili bychom hojící se ránu a tím bychom její hojení jen oddalovali.

Jakmile jsou rány téměř vyhojeny a jsou suché, můžeme pro další podporu hojení použít kalciové masti a desinfekční masti. V tuto chvíli udržujeme rány stále čisté, nedráždíme je a nezavodňujeme je roztoky (pokud stále používáme roztok koloidního stříbra, ránu jen potíráme a dbáme, aby se nezavodňovala). Abychom zabránili strhávání strupů u nedoléčených ran, můžeme postižená místa schovat pod čistý suchý obvaz, v případě ran na trupu můžeme psovi obléct volný prodyšný oblek (třeba staré bavlněné tričko).

Samozřejmě udržovat v čistotě, neprat s pracími prostředky a avivážemi, abychom citlivou kůži psa jimi nedráždili.
Zvíře udržujeme stále v suchu a čistotě až do odloupnutí strupů a zarůstání ran novou srstí.

Prevence

Pokud máme zvíře náchylné k hot spotům (vrásy, povislá kůže), pak mu riziková místa po koupání či plavení dobře a včas vysušujeme. Je dobré koupání omezit na minimum. Rozhodně psy nekoupat každý týden nebo častěji. Pokud se nám pejsek poraní, rány vydezinfikujeme a udržujeme v čistotě.

Co se zbylým roztokem koloidního stříbra?


Koloidní stříbro je velmi účinný baktericidní, virocidní a fungicidní prostředek. Proto se výborně hodí pro dezinfekci bot. Vzhledem k tomu, že nepálí a nesvědí, tak i k ošetření plísní na kůži, na opary apod.  Další jeho výbornou vlastností je neutralizace pachů krve. Zvířata mají tendenci si krvavé rány olizovat. Když to dělají čato, ránu spíše dráždí a reinfikují. Obzvláště kocouři po kastraci jsou se svým neustálým olizováním na ranu do palice. Problém by ale mohli mít pacienti, kteří se předtím léčili kortikoidy, kvůli případné "chemické závislosti" na nich. Pokud si zvíře olízne ránu ošetřenou koloidním stříbrem, tak to nevadí. Ve slabých koncentracích (do 10 ppm) sa dá i pít a působí v trávicím traktu.

Žádné komentáře:

Okomentovat