Jíst maso nebo nejíst maso?

Článek na toto téma chci napsat už hodně dlouho. Dosud jsem zvažovala všechny možnosti, zjišťovala si informace a dozrála k názoru, že:

NEPŘESTANU JÍST MASO

Četla jsem spoustu článků a slyšela spoustu příběhů a názorů. Vím, že vegetariáni mohou mít více podob (vegani, vegetariáni, laktoovovegetariáni, apod. ). Já je ve svém článku budu souhrnně označovat za "lidi, co nejí maso" nebo mi promiňte nepřesné, ale obecné označení, vegetariáni. A lidé, kteří z různých důvodů nejí maso, nejčastěji říkají, že: 


1) pojídání masa je vražda, ty co jí maso označují za masožravce a vrahy
2) vegetariáni jsou zdravější než lidé, co jí i maso
3) maso je jed
4) masožravci jsou hloupé zrůdy, co nechápou z čeho má být člověk živ
5) vegetariáni jsou šťastnější než ostatní lidé
6) vegetariáni jsou tolerantnější než ostatní lidé
7) člověk není uzpůsoben jíst maso a živočisné produkty, a proto mu škodí

Zamyslela jsem se nad jednotlivými pro a proti. A zjistila jsem, že takto svérazní a přísní obecně řečeno vegetariáni jsou v podstatě POKRYTCI, protože:

1) Vražda a masožravci

Ano, hospodářské zvíře se musí před snězením zabít. Ono okusovat maso z živého zvířete je velmi kruté i pro všepojídající lidi. Ovšem drtivá většina lidí, co začli odmítat jíst maso, nikdy osobně jatky nenavštivili, chovná zařízení viděli jen z dálky, když jeli autem (vlakem, či pěšky....) a často argumentují "dokumenty", které byly natočeny někde v Argentině, Rusku, Mexiku, ale nejsou povětšinou nejsou pořízeny z autentických zařízení z naší domoviny. Navíc jsou to zdokumentované extrémy, které nejsou standardem pro vyspělé země jako je Česká republika.

V České republice totiž řezníci a zootechnici ví, že zvíře je nutné před vlastní porážkou co NEJMÉNĚ STRESOVAT, protože stresované a mučené zvíře spotřebovává velké množství glykogenu, který potřebujeme, aby zůstal ve svalech a napomáhal lepšímu zrání masa. Maso ze stresovaného a mučeného zvířete špatně zraje, není dobré, obtížně se zpracovává a celkově je pro podnikatele ztrátou. Proto je cílem zajistit tzv. co nejlepší wellfare (to ostatně je podloženo našimi platnými zákony), aby mělo maso a produkty z jatečného zvířete  co největší výtěžnost.
Ano, na jatkách je spousta krve, očima laiků mučících nástrojů a krvelačných zaměstnanců... 
Ale pojďme se na to podívat racionálně.

Ono to zvíře si podnikatel piplá ještě před narozením, kdy se snaží aby správně šlechtil rodiče, správně je živil a pečoval o ně tak, aby se připouštění zadařilo a porod proběhl pokud možno bez komplikací. Rodiče se snaží připouštět až v tzv. chovatelské dospělosti, ne pohlavní dospělosti, aby zamezili rizikům úhynu matky, degeneraci plemene apod. Jak se to narodí, je potřeba tomu zajistit životaschopnost a podporovat ho v dobrém růstu. Protože každý chovatel ví, že ze zuboženého mláděte není taková výtěžnost jako ze zdravého silného kusu. Bohužel, velmi mnoho se dnes točí kolem ekonomické stránky, ale i naštěstí. Není cílem produkovat týraná, zubožená a slabá zvířata, protože je to drahé a prodělečné.

Cílem je tedy zvíře porazit tak, aby co nejméně trpělo. Porážka bez omráčení je trestná a nevýhodná. Omráčení  zvířete se provádí proto, aby se vyblokovala centra bolestivosti, zvíře tolik netrpí a to z toho důvodu, který jsem uvedla výše - stresované a mučené zvíře produkuje špatně zpracovatelné a méně chutné produkty. Další věc, antibiotika a všeobecně léky jsou drahá záležitost, nejen jejich pořízení, ale i pro to, že maso pod vlivem i reziduí léčiv nemá požadované vlastnosti. Nehledě na to, že pokud se při porážce zjistí, že maso obsahuje zakázané látky (mj. i antibiotika), nesmí být dále použito pro obživu ani lidí a ani žádných jiných zvířat = ztráta.

Další věc, kterou vegetariáni většinou nechtějí slyšet a zavírají před ní oči a uši je ta, že jejich nadevše milované živé duše v podobě jejich mazlíčků - koček a psů, to maso vyloženě ke svému životu nutně potřebují, neboť taková kočka je výhradní masožravec. Z kočky býložravce ani všežravce nikdy neuděláte a můžete je to učit a šlechtit sebevíc. Kde byste pro ně sehnali potravu? 

Ještě jednu věc musím zmínit, ať je to jak to je, hospodářská a užitková zvířata byla vyšlechtěna pro obživu lidí. Svět by byl o tolik plemen a ras chudší, kdyby nebylo šlechtění. Všeobecně vzato, čím větší biodiverzita je na Zemi, tím lépe. Tato zvířata by dnes ve volné přírodě bez pomoci člověka nepřežila. Vypuštěním ovcí z ohrady aktivisté docílí akorát toho, že se zvířata splaší, vystavují se riziku, že je třeba srazí auto, že sežerou něco, co jim může ublížit (když sežerou velké množství ovoce, pravděpodobně budou trpět průjmem, nadmutím a mohou uhynout) apod. Ne každé zvíře, co žije v ohradě je týráno.

Kde se bere potrava pro vegetariány?

Jiná věc, kterou si vegetariání neuvědomují je původ jejich potravy. Já si můžu vybrat, kterého podnikatele zvolím pro moje maso - můžu zvolit mezi velkochovatelem/ malochovatelem, tuzemským/zahraničním. Já volím tuzemské a malochovatele. Vegetariáni, zamyslete se nepokrytě a racionálně nad těmito otázkami:

1) kde se bere taková soja, amarant, quinoa, mořské řasy? 
  • Je Česká produkce pro mě jako pro vegetariána dostatečná? Nebo je nutné tuto potravu dovážet z jiného kontinentu? 
  • A co ten jiný kontinent - je schopný uživit vlastní lidi i lidi z jiných kontinentů zároveň? 
  • Kolik zdrojů je potřeba pro to, aby se dovezla tato potravina k nám? Troufám si říct, že tato surovina se k nám nedováží jen nejekologičtějším prostředkem - vlakem, ale i letecky, lodí, kamionovou dopravou. Rozhodně si myslím, že méně zatížíme přírodu tím, že sníme kousek pašíka, který byl odchován, poražen a zpracován u nás a jeho doprava na náš stůl nevyžaduje takové množství zdrojů jako převážet soju z amerického kontinentu (jakožto největším a nejhlavnějším dodavatelem této suroviny)
  • ta rostlina, která se k nám dováží, musí být pěstována na určitém místě, často plantáži, a ta je často zřizována na místech původního biotopu. Ten biotop mohl být přirozeným domovem pro tamní zvířata. Postavením plantáže, která je nutná k tomu, aby zásobila lidi i z našeho kraje, přijde řada zvířat o své domovy, hynou stresem, nedostatkem potravy, zužuje se jim teritorium. Kdo je tu pak větším vrahem?
  • kdo na té plantáži pracuje? Jedno vím jistě, za práci na jatkách a chovných zařízeních v naší zemi jsou lidé placeni a podmínky jejich práce jsou stanoveny v pracovní smlouvě a dané našimi zákony. Také vím jistě, že v naší zemi nepracují najatkách ani v chovných zařízeních pro hospodářská zvířata žádné nezletilé děti a už vůbec ne otroci, kteří jsou do této práce nuceni. Ale dá se to říct o těchto plantážích? Ruku na srdce a odpovězte naprosto upřímně sami sobě. Jaké tam jsou pracovní podmínky? Kdo je tu teď větším tyranem?


Pojem masožravec

Co se týče nazývání člověka, který jí i maso, masožravcem, je to špatné tvrzení, protože člověk je všežravec. To je fakt, který nelze žádným způsobem vyvrátit ať se snaží vegetariání jak chtějí. Troufám si říct, že daleko méně je lidí, kteří jsou skutečnými masožravci - tedy že jí výhradně  živočisné produkty. Je takových daleko daleko méně než těch, kteří jsou výhradními vegany. Na toto tvrzení jsem přišla, když jsem se zamyslela nad tímto:
  • dříve byl člověk sběračem, sbíral kořínky, bylinky, plody, ... Proč později začal vyrábět zbraně, lovit a využívat oheň k úpravě potravy? Jak byl člověk vynalézavější a zkušenější, začal jídlo pěstovat - rostliny sel, šlechtil, sklízel, zvířata šlechtil, choval, zabíjel. Proč nezůstal jen u pěstování rostlinné stravy? Proč začal využívat a jíst i živočišnou stravu? 
  • Z anatomického hlediska je člověk po miliony let všežravcem a dosud je. Jeho trávicí trakt není stejný ani jako u masožravců a ani jako u býložravců. Býložravci nemají špičáky. Lidé je ale stále mají. A ještě mít dlouho budou :-D Typy premolárů u savců rozdělujeme na: hypselodontní, bunodontní, sekodontní, selenodontní, lofodontní. Každý slouží k jinému přijímání potravy a k jinému druhu potravy. Viz NAJBRT, Radim. Veterinární anatomie. 1. . uprav. vyd. Ilustroval Naděžda SLEZÁKOVÁ. Praha: SZN, 1980. ISBN (Váz.) - skripta anatomie pro první ročník VFU. Člověk má bunodontní zuby jako prase, vlastně víceméně většinu úseků trávicího traktu má podobného s prasetem. Prase není výhradní býložravec. Býložravci mají většinou premoláry lofodontní nebo selenodontní. Člověk nemá předžaludky jako býložravci. Faktem zůstává délka střev, není ani krátká jako u masožravce, ale ani dlouhá jako u býložravce. Je někde mezi. Tudíž člověk není ani býložravec, ale ani masožravec, ČLOVĚK JE VŠEŽRAVEC.

2) vegetariáni jsou zdravější

Ano, to je pravda. Je vědecky prokázáno, že vegetariání trpí méně kornatění tepen, infarkty myokardu, méně rakoviny tlustého střeva, netrpí obezitou, civilizačními chorobami typu cukrovka II, vysoký krevní tlak a vysoký LDL cholesterol (další v tomto článku).... Ovšem je zatím pouze vegetariánská strava?

Zamysleme se, pomáhá ke zdraví vegetariánů pouze vegetariánská strava? Já se domnívám, že nikoliv. Vegetariánství není jen o tom, nejíst živočišné produkty, je o zodpovědnosti a uvědomnění si sama sebe. Vegetariání nad sebou samými více přemýšlí.
No upřímně, kolik znáte vegetariánů, kteří kouří, kteří necvičí jógu nebo nedělají žádný sport? Kolik znáte vegetariánů, kteří se přejídají? Kolik znáte alkoholiků vegetariánů? A pokud nějakého takového znáte, jak moc vám přijde zdravý?
To že se vegetariáni těší kvalitnějšímu životu není  jen o tom, co nejí. Ale hlavně o tom, jak přemýšlí a o jejich životním stylu. O tom, že na sebe více dbají.

Další otázkou je, proč musejí vegetariáni jíst různé doplňky stravy? Kdyby přece jejich strava byla tak bezchybná, přece by je nepotřebovali? A proč ti, kteří tyto doplňky nejí, mají často nezdravě vypadající kůži, lámou se jim vlasy, nehty a často vypadají jakoby křehčí a scvrklejší? 

Proč nejsou všichni lidé, kteří ze svého jídelníčku nevyřadili živočisné produkty, automaticky nemocní, obézní a nervózní? Proč jsou mezi nimi i lidé, kteří jsou naprosto zdraví, vitální a krásní?


Zastávám názoru, že není tak důležité to, jestli člověk jí i maso nebo jej vyřazuje, ale je daleko důležitější, kolik čeho, jak často, v jaké kvalitě a v jakou dobu jí a jak se o sebe stará. Jestli si nějakým způsobem udržuje kondici nebo má nějakou neřest v podobě alkoholu, cigaret, jiných drog, krátkého spánku...

3) Maso je jed

To také není pravda. Jedy rozdělujeme na přírodního a chemického původu. Faktem je, že nejvíce druhů a nejvíce škodlivých jedů přírodního původu nacházíme v rostlinách než přímo v mase a produktech živočišného původu. Ano, existují toxiny produkované medúzami, hady, hmyzem, žábami... Jedy jsou obrana rostlin a některých živočichů proti jejich přirozeným predátorům.
Kdyby ovšem bylo pro člověka maso jed, měl by podle této charakteristiky po pozření vyvolávat poruchu funkce organismu - dle definice jedu. Ale to se neděje pokaždé, když ho člověk sní.

V přírodě se vyskytuje u většiny volně žijících býložravců jeden úkaz. Samice po porodu sežere placentu, aby ochránila mládě před predátory, které by mohl pach krve a masa přilákat. Dělá to také proto, že porod je vysilující a pozření placenty může pomoct s regenerací a a částečnému navrácení kondice. Proč neumře, kdyby to byl jed? 

Proč tedy lidé, kteří sní maso většinou poruchou funkce organismu netrpí? Odpověď je jednoduchá:-D
A přišel na ni vědec, který se jmenuje Paracelsus před pár stoletími, který tvrdí, že:


Všechno je jed, ve všem je jed. Záleží pouze na dávce.


A měl ten chlap pravdu. Takže nejen maso je podle této definice jed, ale vlastně cokoli včetně rostlin. Záleží na množství.

4) Masožravci jsou hloupé zrůdy, co nechápou z čeho má být člověk živ

Toto nebudu rozebírat, je to jen výkřik do tmy a většina vzdělaných a inteligentních a labilně stabilních vegetariánů toto z pusy nevypustí.

5) vegetariáni jsou šťastnější než ostatní lidé

Toto je otázka, která nutně nesouvisí s typem konzumované potravy, ale jak už jsem uvedla výše s životním stylem. Znám štastné lidi, kteří jí vše i živočišné produkty a znám hysterické a nervní vegetariány. 
Nešťastný člověk je ten, který neumí přijmout sám sebe, neví kam se zařadit, chybí mu opora v blízkých, člověk, kterému (nebo od kterého) odešel jeho blízký, neštastný člověk je ten, který podléhá stresu, nešťastný člověk je ten, který jinému závidí, nešťastný člověk je ten, který se neumí radovat, a to bez ohledu na to, co konzumuje nebo co nekonzumuje. Nešťastný může být i vegetarián, který nemedituje, nemůže sehnat práci nebo je nemocný stejně tak jako člověk vžežravý. Štěstí je subjektivní pojem. Štastné může být tele u své matky, šťastná může být medvědice, která sehnala dost potravy pro svá mláďata, šťastné mohou být včely, kterým se podařilo ubránit úl před vosami, šťastná může být samička kančíka, která úspěšně vyvedla mladé. Štěstí pro kohokoli znamená cokoli.

6) vegetariáni jsou tolerantnější než ostatní lidé


Toto je otázka na pováženou. Daleko častěji jsou slyšet výkřiky vegetariánů na stranu směrem k lidem, kteří si nevybírají. Nazývají je vrahy, tyrany a masožravci. Vysmívají se jim, jak jsou hloupí, primitivní, krvelační a v podstatě je urážejí. Rétorují, jak je jedině jejich pravda a jejich životní styl jediný správný. Tak moc se snaží ostatním vnutit jejich nejsprávnější pravdu, až si sami sobě škodí. Kdežto většině všežravcům, mezi ně se řadím i já, je to srdečně jedno. Když mě někdo nebude urážet a nutit svoje jídlo, je mi jedno čím se živí nebo neživí on. Vegetariány toleruju, je to jejich rozhodnutí a ničím jiným mě neomezují. U vegetariánů hraje důležitý stupeň etického přesvědčení. Čím ortodoxnější jsou, tím jsou agresivnější a netolerantnější vůči ostatním. Existují vegetariáni, kteří se rozhodli nejíst maso proto, že jim prostě nechutná, nebo že se cítí být zdravější. Těm je také ale srdečně jedno, že jiní lidé jí to, co oni by nepozřeli.

Dalším kusem do pranice je otázka výchovy dětí. 
Je pro vegetariána snesitelné to, že přes jejich výchovu se dítě rozhodne jíst i maso? Nebo automaticky předpokládají, že musí následovat jejich názor? Dokáží snáz tolerovat rozhodnutí svého dítěte než člověk, co je zvyklý jíst i maso a jeho dítě se rozhodne maso z jídelníčku vyřadit? Ruku na srdce. Dokáže se vegetarián přenést přes to, že jeho partner prostě chce a bude jíst maso? Nebo že se tak rozhodnou i jeho děti? Řekla bych, že tolerance je na obou stranách stejná za předpokadu, že je zachována možnost vybrat si to nebo ono.


Znám rodinu, kde jeden z rodičů je vegetarián, ale jeho dítě a partner chce jíst i maso. Takový člověk vaří dvojmo. Pro sebe a pro druhé. Nebo se s druhým člověkem střídají.

Vegetariáni jsou často konfrontováni s posměšky lidí, kteří jejich rozhodnutím opovrhují, ale proč? Opravdu je to jen tím, že prostě nejí maso? Nebo žádné živočišné produkty?
Domnívám se spíš, že je to způsobeno ortodoxním lpěním na svém jedině správném postoji k jídlu vegetariánů a zesměšňováním všežravců a výplodům, kterými si svůj postoj obhajují než holým faktem, že prostě nejí maso nebo živočišné produkty. 

Pakliže je zachována možnost dobrovolné volby, je tolerance na obou stranách stejná.
Pokud vegetarián ví, že na návštěvu přijdou i lidé, kteří jí maso a nabídne jim volbu, zda si dát jeho vegetarianské jídlo a jídlo, které běžně jí oni, je stejně tolerantní, jako když na návštěvu člověku, který jí i maso, přijde vegetarián a dá mu na výběr z jeho jídla nebo z vegetarianského. 

Pakliže často argumentují různými "dokumenty" a drastickými záběry z cizích zemí a domněnkami a ignorují jasně daná fakta, jsou opravdu spíše pro smích o ni sami. 

Takže jíst nebo nejíst maso (popř. živočišné produkty)?


Moje odpověď zní: Je potřeba řešit důležitější otázky než je tato. A to konkrétně:

  • Jak co nejméně ničit přírodu?
  • Jak nejlépe uchovat přírodní zdroje a suroviny pro ostatní generace?
  • Jak zabránit přílišnému vymírání živých tvorů (ať už rostlin nebo živočichů)?
  • Jak po sobě zachovat lepší svět než jaký jsme dostali?
  • Jak zabránit plýtvání vody a jejímu znečišťování?
  • Jak potlačovat nenávist jedněch k jiným?
  • Jak zabráním ostatním lidem, aby týrala zvířata svou nevědomostí a arogancí? (koně krmí pečivem, psům kupují nejlepší šunku určenou pro lidi, která obsahuje soli, ochucovadla, konzervanty, odnášejí údajně osiřelá srnčata z teritoria jejich matek apod.)
A ta nejdůležitější otázka ze všech: Jak zachovat rovnováhu na naši Zemi ať už se jedná o cokoli?

Přestaňme se hádat o to, kdo je větší tyran, hlupák, pokrytec a kdoví jaký titul ještě když jí to nebo ono. Nechme si navzájem možnost volby bez urážení a zesměšňování. Volba nás dělá tím, kým ve sutečnosti jsme. Ne to, co jíme nebo nejíme.

Žádné komentáře:

Okomentovat