Česká mrška

Jako každý den vstáváme do práce na sedmou. Na polích je ještě dost práce a čím dříve jahody sebereme, tím méně se budou kazit a o to více se může zvednout cena (a taky výplaty). Ráno se nikdy nikomu nechce, ale nikdo to nedává najevo. Všichni mlčky přidřepnou ke své lajně a tiše za šustění listů pracují. Dnes mám náladu pod psa. Ten zmetek Ukko už zachází příliž daleko. Je mi z něj zle.

Z mé tiché zlosti mě vytrhla Kittanya. "What´s happend?" Nereagoval jsem, proto mě chytla za ruku. "Jasper?"

"Nothing." Stroze jsem jí odseknul a pracoval dál. Zabral jsem se do práce tak, že jsem si nevšiml, že sedí vedle a sleduje mě. Zvedl jsem oči a už jsem ji chtěl připomenout její práci, když tu se náhle dovtípila:
"You don´t like him..." Nemusela ani jmenovat koho, ale mrzelo mě, že to na mě bylo tak vidět. Ona má úžasný smysl vycítit, cizí myšlenky.
"He deserve a few slaps." Úplně samo mi to vyklouzlo z pusy. Zase ze mě dostala, co chtěla. Jak ona to dělá? Zasmála se, ale pak už bylo zase ticho. Jen vítr svištěl každému ve vlasech a rozesmával listy jahod.
"Jasper?"
"Hmmm?"
"Give me a smile please. A little."
Z příma jsem se jí podíval do očí a chtěl ji odbýt, ale to už mi v uších zněla její otázka: Když tě rozesměju, dáš mi pusu? Na to už jsem nedokázal nic říct, pořád jsem se nemohl vypořádat s tou první větou a teď taková přímá otázka. Myslí to vážně?
"Look!"

To už se její záda vzdalují a ona si prodírá cestu ke stejné řádce jahod, kde trhají Ukko a Suvi. Dřepne si a trhá chvíli s nimi. Už jsem se chtěl vrátit ke své řádce, když tu najednou na mě mrkla a lišácky se zazubila. Hned na to štípla Suvi do zadku. Ta se rychle napřímila a ohlédla se po Kittanye. Jenže Kittanya její reakci předpokládala, narovnala se stejně rychle jako Suvi, vytřeštila oči na Ukka.
"Ukko???"
Suvi se dovtípila a vrazila Ukkovi takovou facku, až málem spadl do jahod. Pak se plantáží roznesl ostrý pronikavý hlas: Prasáku!
Obě se otočily a nechaly Ukka samotného napospas jahodám. Ten očividně nechápal, za co tu facku dostal, ale Kittanye se třásla ramena od smíchu. Musím se přiznat, že jsem se také smál. Ta malá česká mrška! Šel jsem za ní do skladu, kde vyklepávala svoji bedýnku. Měla šmouhu od hlíny na tváři. Chtěl jsem jí tu šmouhu setřít dlaní a při té příležitosti i políbit, přece jen jsem se smál. Ddošlo však jen k tomu prvnímu, do skladu vešel i můj otec.

Ukko měl ohnivou tvář až do večera a mě do večeře vydržel aspoň drobný nekontrolovatelný úsměv na rtech. Konečně dostal, co zasloužil. Po večeři jsem se chtěl celý osprchovat, ten prach leze všude. Ale ve sprše bylo už obsazeno. Byl tam Ukko. Chtěl jsem se otočit a přijít až bude sprcha volná, ale tu jsem viděl Kittanyu u hydrantu a měla více než zájem o ten uzávěr. Oči jí plály a potutelně se usmívala. Přikradl jsem se k ní. "What are You doing here?". Trhla sebou, ale pořád se usmívala. "Me? Nothing..." Znovu se zahleděla na hydrant. Než jsem se stačil na cokoli připravit, utáhla uzávěr teplé vody, Ukko zavřeštěl, vyskočil ze sprchy a měl málo k tomu, aby nás roztrhal. Jenže dřív než se k tomu odhodlal, mě Kittanya zatáhla za tričko, nahla nad sebe a dlouze políbila. Ukko se jen nasupeně zabalil do ručníku a odešel.
Ještě než jsem otevřel oči, znělo mi v hlavě: Dlužil jsi mi to.




PS: omlouvám se za moji šílenú angličtinu. Ani ve snech nikdo není mistrem, když jím není ve skutečnosti.