Angína

Jako každý večer v šest hodin jsem se byla ukázat s Amoskem návštěvníkům. Amosek byl rád, prospívalo mu to. Ostatní z rodiny byli nemocní, chytli nějakou zákeřnou angínu a nedařilo se nám je uzdravovat. Byl s nimi čtyři dny, ale pak ho dali na izolačku a to nebylo dobré. Tesknil. Většina lidí ví, že od zvířat mohou pochytit nějaké nemoce, ale už si neuvědomují, že i od lidí se mohou nakazit zvířata. Co je to za drzost? Ode mě že se nakazil nějaký šimpanz? Tsss, to je absurdní.


Amosek byl mladý dvouletý šimpanz, který se však v naší zoo nenarodil, a jako jediný z tlupy byl zcela zdráv. Líbilo se mu ve stejném výběhu s ostatními, byli ale nemocní a pan ředitel si po čtyřech dnech uvědomil, že tam Amos s nimi nemůže být.

A tak už týden chodím s Amoskem mezi lidi, aby nezůstával sám na izolačce a aby se nenudil. Strádal. Tohle si naopak hrozně užívá. Nejraději má fousaté chlapy a ženské s dlouhýma vlasama. Jediný, kdo tomu nerozuměl, byl pan ředitel. Ten nikdy ničemu nerozuměl, viď Amosku?

"Mám ti od řídi vzkázat, že máš okamžitě Amose zavřít. A ať tě ani nenapadne ho dát do výběhu k tlupě, aby to zas od někoho chytil. Jo a na izolačce jsou teď kajmani, musíš na ošetřovnu."

"Jaké zas? Byl s nimi skoro celý týden a nic. Co s ním mám jako dělat? Na izolačce zase jančil. Nemůže být sám."

"A co mu mám teda říct?"
"Vzkaž mu, že se mu na to možeme ..." a pak udělala takový směšný zvuk až Amose poprskala. Načež se Amosek dovtípil a vyloudil tentýž zvuk, ovšem tentokrát s typickou opičí grimasou. Samo sebou, že se návštěvníci bavili. Aby ne, když Amos je takový komediant. Rád se předvádí.

"Milí návštěvníci, pro dnešek se s vámi loučíme, Amosek už musí na kutě." Amosek ještě návštěvníkům svým navyklým pohybem pokynul pravicí jako nějaký důležitý politik a vycenil zuby. Když mířili do pavilonu, plácal si do čela a hlasitě nadával.

"Ano, máš pravdu, je to pitomec" a také se plácla do čela. Amos důležitě potřásal hlavou a návštěvníci s úsměvem pokračovali o pavilon dál.