Celkové komplikace fraktur a hojení fraktur

1.1.1       Celkové komplikace fraktur

• Embolie: embolus vzniká většinou z tukové dřeně a dostane se do žíly, která jej přenáší dokud svou cestu neucpe. Embolus hrozí hlavně u zlomenin dlouhých kostí. Embolie centrální nervové soustavy se lidově nazývá mrtvice.
• Emfyzém (podkožní): vzniká při uzavřených zlomeninách žeber, kdy žebro propíchne pohrudnici a vznikne tak komunikace hrudní dutiny s vnějším prostředím.
• Traumatický pneumothorax: je to nahromaděný vzduch v pleurální dutině,  fyziologický podtlak se tak v ní vyrovná s tlakem okolního prostředí a zamezí plicím ve své funkci. Příčinou je právě zlomené žebro, které propíchne pohrudnici a zároveň vzniká komunikace s vnějším prostředím.

1.1.2       Obecné příznaky komplikace fraktur

Např. narušení triasu, deprese, nevolnost, zvracení, …

1.1.3       Hojení fraktur

Kosti se mohou zhojit per primam a per secundam, přičemž většina z nich se hojí per secundam za určitých okolností se malé procento zlomenin může zhojit per primam. Kosti se ve svém důsledku hojí zcela rovnocennou kostěnou tkání, nevzniká jizva. Hojení kostí per secundam probíhá ve čtyřech stádiích:

1.       Zánětlivá reakce a otok – trvá několik dnů

2.       Stádium měkkého vazivového svalku (callus) – trvá několik týdnů

3.       Stádium tvrdého kostěného svalku – trvá několik měsíců

4.       Remodelace (přestavba kosti) – trvá několik let (dva a více, dle typu fraktury a kosti)

·         Stádium zánětlivé

V tomto prvním stádiu vzniká aseptický zánět a na lomových plochách se vytvoří velký hematom. V důsledku nedokrvení dochází k odumírání osteocytů na lomových plochách. Po několika dnech nastupuje stádium měkkého vazivového svalku.

·         Stádium měkkého vazivového svalku

Měkký svalek vzniká z periostu, který je tvořen vazivem (z endostu vzniká svalek endostální, z lomových ploch vzniká svalek interkortikální). Je vytvořen z fibroblastů, které se postupně mění ve vyzrálé buňky – fibrocyty. Zabezpečuje minimální spojení zlomových ploch, rentgenem se ale nedá prokázat.

·         Stádium kostěného svlaku

Po několika měsících je kost zhojena, ale může se zlomit ve stejném místě znovu. Kostěný svalek se dá rentgenem prokázat, protože zvětšuje průměr kosti proti okolí, dá se i nahmatat. Kostěný svalek vzniká tak, že k fibrocytům se přidá také vápník a fosfor.

·         Stádium remodelace

Dochází zde k odbourávání kostěného svalku a k přestavbě trámčitých struktur kosti. Po několika letech už nemůžeme rozeznat místo fraktury. Pokud hojení fraktury dojde až do tohoto stádia, NIKDY se nezlomí ve stejném místě, ale vedle původní úplně zhojené zlomeniny.

1.1.3.1       Hojení fraktury per primam

Kost se zhojí takto, pokud kost byla ošetřena tlakovou osteosyntézou, úlomky fraktury byly po celou dobu hojení přiloženy přesně k sobě a pod tlakem přiloženy a pokud nenastala infekce. Při tomto prvotním hojení se nevytváří žádný svalek, zlomenina sroste přímo z kortexu proliferací fibroblastů.

1.1.4       Léčba fraktur

Úspěšná a dobrá léčba fraktury závisí na mnoha faktorech. Zejména na druhu zlomeniny, druhu zvířete, výživovém stavu, temperamentu pacienta, atd. Cílem je trvale spojit kostní pahýly a zajistit funkčnost kosti coby opory těla a součásti pohybového aparátu. Dosáhneme toho dobrou repozicí do správného anatomického postavení a následném správném zafixování.

Metody léčby mohou být místní (konzervativní a radikální) a celkové.

1.1.4.1       Místní léčba fraktur

1.1.4.1.1        Konzervativní (nekrvavé) metody léčení fraktury

Je to starší (nikoli zastaralý) způsob léčení fraktury, při správné indikaci je účinný a mívá dobré a levné výsledky než při operačních metodách.

a)      Léčba klidem

- 3-4 týdny restrikce pohybu, zvíře se ustájí do malého uzavřeného prostoru

Indikace:

- obecně vzato, jsou-li v krajině dvě kosti a zlomená je ta slabší

- pokud je v místě zlomeniny velké množství svaloviny, která působí jako fixace

- např. při jednoduché nedislokované zlomenině příčných výběžků na bederních obratlech, nekomplikované a nedislokované zlomeniny pánve

b)      Zevní fixace

Zevní fixací máme na mysli zejména dlahy, bandáže a pevné obvazy. Dělíme je na podložené a nepodložené. Podložené zevní fixace jsou bohatě podloženy vatou, hůře sice fixují, ale při léčbě nevznikají dekubity. Nepodložené zevní fixace se přikládají přímo, jsou jen mírně podložené obvazem, průbanem, dobře ale fixují a stabilizují, i když často při takové léčbě vznikají dekubity.Dříve se používaly sádrové a škrobové zevní fixace, dnes používáme materiály prodyšné, s vizuálním nebo vzdušným přístupem, tvarují se většinou teplem a jsou lehké.

Zevní bandáží léčíme hlavně zlomeniny od prstů po loket (PN), od prstů po kolenní kloub (ZN), (sternum a pelvis), které jsou jednoduché, jednolomné, nedislokované nebo s minimální tendencí dislokace, uzavřené (příčné nelze fixovat bandáží).

1.1.4.1.2        Radikální (krvavé) metody léčení fraktury = osteosyntéza

Šrouby z tlakové osteosyntézy se odstraňují po 4-6 měsících. Pokud implantáty nijak pacienta nedráždí, pak se nevyndávají.

Při repozici musí být k sobě přiloženy minimálně dvě třetiny kostí

1.1.4.2       Celková léčba fraktury

Celková léčba fraktur spočívá v dodávání stavebních prvků kostí jako je vápník, fosfor, mangan, zinek a dostatek vitaminů, zejména A, D, C a E. U otevřených zlomenin po osteosyntéze následuje dlouhodobá (3-4 týdny)  léčba antibiotiky (např. clindamycin, amoxycilin) a ektoparazitární zabezpečení. Součástí celkové léčby je i rehabilitace (pozvolný přechod na plnou zátěž).