Malá zoologická IX.

Toto je sbírka doposud nejimbecilnějších keců ze zverimexu:

A o krmení psů.

1. Čůrací a kakací podložka. Psí toaleta.

 "Vy jako ještě venčíte psa? Tomáši, ona CHODÍ venčit psa!"

No a co jako? Já chodím venčit psa ven. Odjakživa psi kadí a čůrají venku. Je to sice už od doby, kdy byli enem vlci a divocí psi, ale pořád to považuji za normální a běžné. Ono totiž abych to uvedla na pravú míru. Dneska je v Mladé Boleslavi moderní místo VENčení psa koupit chcacosrací podložku a po každém použítí ji vypláchnout. Ta srand astojí od tří stovek výš. Možná su neuvěřitelně zastaralý primitiv, ale pořád mi příjde běžné, logické, zdravé a přirozené chodít se psem ven. Místo také pičoviny, kdyby lidi koupili kvalitní granule a vysrali sa na Pedigree.

"Tak tu podložku teda nemáte. No tak když chodíte venčit psa ven, tak to se ani nedivím, že jste ji ještě neobjednali."

Nedovedu si představit jak někdo několikrát denně čistí a dezinfikuje tu porézní toaletu pro psy. A zvlášť taká Boleslavská panička, co je líná je vyjít na chvíli se psem ven. My jsme doma naši fenku Aishu naučili během čtrnáctí dní čůrat jenom venku a úplně bez podložky.

2. Yorkshirsští teriéři sú novodobí otrokáři.

Co všechno ty lidi pro ty psy neudělaj... Z blbosti, jak jinak.

"Víte, já mu to sušené masíčko musím ještě stříhat nůžkama. On by to totiž nepokousal." To že pes je od přírody masožravec a je k tomu obdařen sekodontními zuby, se u jorkšírů nevyskytuje. Oni jsou totiž nadpsi. Stály mi ve frontě čtyři lidi. První paní měla jorkšíra, za ní byla paní s bíglem, pak druhá paní s jorkšírem a za ní paní, co měla staforda. Měli jsme na půltě kočičí pamlsky ze 100% sušneého kuřecího masa. Na drobulinko nakrájené.
Tak jsem je coby doplňkový prodej nabídla paní pro teho malého ňafáka. 

"To je moc drobné, by to zhltnul a nic by z toho neměl." A vzala si větší kousky masa. 

Pak jsem obsloužila paní, co měla doma bígla. Na řadu přišla druhá jorkšíračka a tak jsem to zkusila s pamlskama znovu. 

"No, to mu nevezmu. To ona by mi nesežrala, já jí to dycky musím nastříhat." 

Když jsem to posléze přetlumočila Kláře, ta se ušklíbla a řekla: "To už jí to rovnou může namlet, čůza."

"Já bych chtěla koupit hračku pro svého pejska (jak jinak než jorkšír, že), ale musí být pevná, aby ji nerozkousal. A musí být jenom z latexu, on by si s jinou nehrál." Nabízela jsem jí uzlíky, dřevěné hračky, hračky z tvrzených materiálů... Ne. On chce jen latexovou. Tak jsem vytáhla všechny latexové hračky (všechny takto byly označené na štítku), načež ty odmítla se slovy: "Ale ty jsou moc měkké, on by je rozkousal. On všechno rozkouše a zničí." Tak teď nevím, on existuje i tvrzený latex?

"Já bych chtěl hračku, tvrdou ale aby pískala." Přehrabali jsme opravdu všechny hračky, včetně vinylových (ty sú z těch piskacích nejpevnější). Jenže pokaždé, když na ní šáhnul, zmáčknul a ona zapískala, řekl: "Ta je moc měkká." Jakákoli hračka, co zmáčknul, se mu nelíbila. Tak jsem mu dala tvrdé vinylové hračky, ty nezmáčkl, ale zase nepískaly. Jasně, když ji nezmáčkne, tak tam nemá co pískat, že? Tak tedy jsme mu začala podávat hračky z tvrzené gumy a s rolničkou, aby to dělalo aspoň nějaký rámus a splňovaly jakousi tvrdost. Jenže ty ale nepískaj! On chtěl pískací!

"On ty granule vůbec nežere. On žere jenom Propesko. Žádné jiné granule nechce."

"A dávkujete mu granule podle doporučené denní dávky  nebo má krmivo celý den k dispozici?"

"No, my mu tam každé ráno nasypeme a má to tam celý den."

Ale hovno nežere. Panička je piča. Vezmeme si krmivo Royal Canin pro jorkšíry (jak jinak?). Denní doporučená dávka pro tříkilového psa s normální aktivitou je 70g. Panička, poněvadž mu tam nasere plnou misku místo toho, aby si do kelímku odměřila potřebné množství, pak ho nacpe šunčičkou a vařeným kuřátkem a rýžičkou, sa pak diví, že pes nežere. Dejme temu, že mu dá denně 200g (jako člověku na oběd). Pes má ale denní doporučenou dávku 70g. A to v tom případě, kdy to krmivo je podáváno jako hlavní kompletní krmivo. V případě, že panička napere pejsánka ještě dvaceti dekama šunkového salámu, pytlíččkem rýže a deseti piškotama, je ta dávka třeba jenom 20g. Myslíte, že ta ženská pozná, že ten pes vůbec žral, když má misku celý den plnou? Poznáte někdo, když vám z psí misky ubyde za celý den 70g? Jistě, že žere enem Propesko, protože deset kilo za 239 korun. Co v tym asi může být za dobrůdku?

Si přečtěte složení: pšenice, drůbeží moučka, kukuřice, živočišný tuk, cukrovkové řízky sušené, premix vitamínů a minerálů, sůl krmná, lněné semeno, Provimin TM (sušená syrovátka, pivovarské kvasnice, fruktooligosacharidy, komplex minerálů, vitamínů a antioxidantů), chondroitin sulfát, glykosaminoglykany, s barvivem (oxidy železa), se zchutňovadlem (drůbeží digest) a s antioxidantem (BHA, BHT, vitamín E).

  To je bezpochyby to nejlepší krmivo, když se tam přidává sůl a zchutňovadla a největší podíl z toho je pšenice. Nejlepší složka pro carnivory, tedy živočichy živící se masem. Nejlepší informace je "krmit dle potřeby". Takže je úplně jedno, jestli sežere půl kila nebo 100 gramů. Není tam nic, co by bylo kalibrováno přesně na psa. Prostě narvat do psa všechno co se do něj vejde a zacpat mu žaludek pšenicou. A copak to je za směsku vitamínů? Je tam vitamin A? A jaké jsou tam vitaminy komplexu B? A pokud tam vůbec jsou, jaké množství? Asi jich tam tolik není, když zde není uveden druh vitaminu nebo minerálů a ani jejich množství.

A proč je tedy pejskové s takovou oblibou žerou? Má to dva hlavní důvody:

1. Páničkové mu nekoupí žadné jiné žrádlo a tak musí sežrat to, co má. 

2. Krmivo je o mnoho levnější než kvalitní krmivo, a tak je vlastně páníček rád, když pes kvalitního krmiva nesežere na posezení celou misku. Tím pádem dojde k závěru, že mu vlastně to údajně kvalitní krmivo  "nechutná", tak proč by měl platit víc peněz za žrádlo.

"My mu dáváme čerstvé maso a vaříme mu těstoviny. On granule nepotřebuje."

To, že to psa nepřinutí pořádně rozžvýkat sousto, protože sa to rozpadne samo nebo to rovnou samo zajede do jícnu až do žaludku, nikdo neřeší. Masenko je masenko a tak sa to musí naládovat dřív než mu to někdo sežere. Že ten pes si zároveň neobrušuje pevnou strukturou granule mezizubní prostory, zubní plak obecně na zubech, to také nikdo neřeší. 

Ano, někdo dává psovi jen syrové maso, tzv. BARF metoda krmení.

Já k tomu mám své výhrady.

• Ano,Canis familiaris - pes domácí byl domestikován a šlechtěn z Canis lupus - vlka obecného, nicméně domestikací a šlechtěním se změnil nejen exteriér a způsob života, ale svým způsobem se pozměnilo i jeho trávení. Nutno podotknout, že hlístice - tedy nematoda, se do psa dostanou nejčastěji a hlavně potravou. V přírodě jsou divocí vlci a psi běžně začervení. A ano, ze syrového masa sa možou nažrat aj třeba salmonell. V přírodě to funguje tak, že v určité kondici byli vlci schopni vytvářet dostatek přirozených protilátek a i přes výskyt těchto gram-negativních bakterií neonemocněli salmonellózou, nicméně slabší jedinci se tomuto onemocnění nevynuli. V přírodě to chodí tak, že jedinci se slabou kondicí podlehnou přírodnímu výběru. U našeho mazlíka třeba ve zhoršené kondici by to bylo velmi nemilé.
•  Co se týče způsobu života, ten také hraje roli. Nedomestikované psovité šelmy žijí celoročně za každého počasi venku, za potravou musí urazit mnohdy desítky kilometrů a ne každý den je posvícení. Někdy tu potravu hledají celé dny. Proto je důležité, aby sežrali dostatek bílkovin (coby stavebního materiálu) a dostatek tuků (především jako izolant před zimou). Dnešní psi nekočují za potravou, neloví, nemají tolik pohybu, jsou třeba celoročně doma. Proto se vymyslelo granulované krmivo, které tyto aspekty toleruje (proto granule tvoří maso a nějaká ta obilovina nebo rýže). Ne pro každého psa je krmení syrovým masem vhodné. Chcu vidět takého utřepaného malého krysaříka, co když vyleze v deseti stupních nad nulou ven, sotva se vyčůrá a plazí se zpátky do pelechu.
• Kvalitní granulované kompletní krmivo pro psy je kalibrované. Tozn. že po dobu expirace má přesné množství výživových látek ku váze, rase a pohybové aktivitě psa. Ten kdo chce krmit syrovou stravou musí přesně spočítat, kolik bílkovin, kolik tuků, kolik DHA kyselin, kolik mastných kyselin, kolik vitaminů a stopových prvků je v tom kterém mase, v kolika gramech. Musí přesně vědět kolik mu k tomu má dát zeleniny nebo rýže nebo těstovin, aby dokázal vytvořit takovou sadu živin, aby mu nejen prospěly, ale aby je také vstřebal. Snadno tihle lidi sklouznou k jednostranné výživě psa. A přiznejme si, kdo má dneska tolik času si dělat tabulky pro psy a kombinovat a připravovat psovi syrovou stravu.

Takže ano, krmit syrovým masem a vařit psovi sa dá stejně kvalitně jako krmit kvalitními granulemi. Finančně to vyjde stejně. Ano, odřezky, kosti, maso z vyřazených nebo nuceně poražených kusů je levné, nicméně musíte za tím dojet. A pokud seženete v super-hypermarketu, jsou dražší než z jatek a tam seženete i granule. Granule seženete daleko častěji než nějakého zemědělce či jatka a pokud nejste z tej nejdřevnatější prdele světa, nemusíte za nimi dojíždět daleko. Kvalitní granule jsou stejně lehce stravitelné jako syrové maso. 

Jak vybírat granule pro psa se dočtete v dalším článku.