Významné sobnosti zoologie
- Aristoteles - považuje se za otce zoologie
- Georges Cuvier - přírodovědec, zoolog, zakladatel paleontologie a srovnávací anatomie
- Jean-Baptiste Lamarck - přírodovědec a autor první ucelené evoluční teorie (lamarckismu), poprvé použil termíny "bezobratlí" a "biologie"
- Charles Darwin - přirodovědec a zakladatel evoluční biologie
- Ernst Haeckel - biolog, podnikal přírodovědné expedice, propagátor Darwinovy myšlenky, autor biogenetického zákona
- Alfred Russel Wallace - přírodopisec, badatel, geograf, antropolog a biolog, spoluautor evoluční teorie
- Alfred Brehm - autor rozsáhlé encyklopedie zvířat Brehmův život zvířat
- Jacques-Yves Causteau - významný oceanografik
- Gerald Durrell - autor mnoha cestopisů, jako jeden z prvních poukazoval na význam ochrany ohrožených druhů zvířat
- Bernhard Grzimek - významný veterinář, tragicky zahynul při pádu vlasntího letounu při průzkumu
- David Attenborough - přírodověděc, dokumentarista, společně s BBC popularizuje život na Zemia
Heckelův biogenetický zákon
Říká, že:
- ontogeneze je zkráceným opakováním fylogeneze
- vývoj individua je souběžný s historickým vývojem druhu
Základní metody zoologie
- observace (pozn. aposematismus = výstražná znamení X mimitismus napodobení výstražných znamení)
- experiment
- radiotelemetrie
- molekulární biologie
Teorie sériové endosymbiozy
První teorie endsymbiosy
Americká bioložka Lynn Margulisová v 60. letech 20. století nalezla podobnost mezi mitochondrií (objeveny na poč. 19. stol.) a chloroplastů s bakteriemi. Její teorie předpokládá, že eukaryota byla formována endosymbiózou mezi prokaryoty a tvrdí, že (citace z její periodiky PNAS-II-6, str. 208):
"eukaryotní buňka vznikla splynutím buňky bakteriální a archeální.
Z archeona vzniklo jádro, které si zachovalo "archeální" znaky zacházení s genetickou informací. Geny bakterie se do tohoto jádra přestěhovaly a postupně ovládaly celý prostor metabolismu. Blíže nespecifikovaným způsobem tento hybrid získal cytoskelet."
Vývoj teorií
Třicet let po přednesení teorie L. Margulisové byly formulovány dvě nové hypotézy z ní vycházející. Martin Müller a David García uveřejnili nezávisle na soběnové teorie endosymbiosy - Vodíková hypotéza a Hypotéza syntropie.
Jejich společnými znaky jsou:
- vznik eukaryot metabolickou symbiózou (syntropií) mezi eubakteriemi a metanovými archebakteriemi
- symbioza je zprostředkována mezidruhovým přenosem vodíku
- mitochondrie byly na počátku anaerobní
Eukaryota
Doména eukaryota (jaderní živočichové) je rozdělena do šesti říší:
- Amebozoa - např. někteří kořenonožci, entamoeba, acantomoeba, pelomyxa
- Opisthokonta -
- Rhizaria - někteří kořenonožci
- Archeoplastida - rostliny, řasy
- Chromalveolata - např. apicomplexa, nálevníci, opalinky, dinozoa, ...
- Excavata - euglenoa, parabasala, naegleria, diplomonadida, ...
Protista
Protisté jsou heterogenní skupinou živých organismů, která zahrnuje všechny eukaryotické organismy, které nejsou klasifikovány jako živočichové, rostliny ani jako houby.
Je to parafyletická skupina, kterou spojuje jednobuněčnost.
Typy tělních dutin
- mesoglea - rosolovitá hmota mezi dvěma zárodečnými listy (např. u houbovců, žahavců)
- schizocoel - typ nepravé tělní dutiny (u kroužkovců, členovců, měkkýšů)
- pseudocoel - prvotní pravá tělní dutina (např. u hlístů)
- coelom - druhotná pravá tělní dutina
Žádné komentáře:
Okomentovat