1.1.1 Vývoj jazyka
Na dně stomodea se pak vytvoří tři hrboly. Jeden velký uprostřed – tuberculum impar, a dva malé po stranách – tubercula lateralia. Z těchto hrbolů později vznikne apex et corpus linguae. Hrot a tělo jazyka jsou tedy ektodermálního původu. Z entodermu se vytvoří základ pro radix linguae – cupula. Všechny hrboly se prorůstají až srostou v jeden jazyk. Těsně před srůstem se vychlípí pruh entodermálních buněk ductus thyreoglossus. Po jeho zániku se z perzistující terminální části ductus thyreoglossus stane základ pro glandula thyroidea (štítnou žlázu).
Linie srůstu mezi tělem a kořenem jazyka má tvar obráceného písmene V a jmenuje se sulcus terminalis linguae. Na vrcholu této linie je prohlubeň fossa caeca a je pozůstatkem po ductus thyreoglossus. Žlázy na jazyku se vytvářejí jako buněčné čepy, které se zanořují do podkladu jazyka a přetvářejí se v žlázy. Jejich lokalizace determinuje jejich původ. Pokud se nachází na hrotu a těle jazyka, jsou ektodermálního původu. Pokud se nacházejí na kořeni jazyka, jsou původu entodermálního.
1.1.2 Vývoj pharingu
Naposledy jsme skončili prolomení pharingeální membrány. Teď už stomodeum komunikuje s kraniální střevní kapsou. Za kopulou se vytváří primární pharinx v podobě 4 záhybů - žaberních rýh.
Ze strany ektodermu vzniká první, druhá, třetí a čtvrtá vchlípenina. Proti těmto žaberním rýhám se potom vychlípí první, druhá, třetí a čtvrtá entodermální žaberní rýha. Entoderm kraniální střevní kapsy tím pádem vytváří vychlípeniny, které se zanořují do žaberních rýh. U nižších obratlovců tvoří tyto rýhy základ žaber. Po prolomení komunikace mezi rýhami vzniknou žaberní štěrbiny a z těch se vyvinou žábra. U vyšších obratlovců zůstávají rýhy odděleny membránou tvořenou z jedné strany ektodermem a z druhé entodermem. Tato membrána se nazývá membrana obturans. U ptáků a savců ektodermální rýhy zaniknou a z nich pak dále nic nevzniká. Až na první ektodermální rýhu, která dává vznik zevnímu zvukovodu a její bezprostřední okolí ušnímu boltci.
Ve stěně primitivního pharingu se vytvořily žaberní rýhy a žaberní oblouky. Poslední struktura, která se z něj diferencuje, je (entodermální) laryngotracheální výchlipka směřující ventrálně a kaudálně. Z ní se pak diferencuje výstelka všech dolních cest dýchacích. Pokud si student u zkoušky vytáhne otázku Diferenciace pharyngu, měl by tedy popisovat vývoj kraniální (přední) kapsy střevní a jejích derivátů.
1.1.3 Vývoj oesopharingu
Zbylou částí za prolomenou pharingeální membránou je už definitivní pharinx. Extenzí trubice přední střevní kapsy mezi pharingem a gastriem je oesphagus. Symetrické (tedy vřetenovitého tvaru) ztluštění kaudální (zadní) střevní kapsy je základem pro vznik žaludku.
Přednášel Prof., MVDr. F. Tichý, CSc. (Histologie a embryologie II)
Žádné komentáře:
Okomentovat