Muži a ženy

Ženy jsou vypočítavé, sňatkem si chtějí přivydělat a odnést si z něj mimi... Docela mě pobavil článek na idnesu (ostatně jako vždy). Zatímco já se tomu směju a absolutně nechápu, proč se v tomto zvrhlém státě máme brát, ostatní do diskuze píší své pobouřené reakce:


"nic proti svatbám ani párům na hromádce
ale mile dámy, sáhněte si do svědomí - spousta z vás na manželství jen vydělává, chtěly jste mít jistoty, být zajištěné a najít někoho, kdo Vám udělá mimi a kdyby něco, odcházíte ze vztahu s polovinou majtetku, přestože spousta žen nepřináší do manželství nic moc..... je mi z toho někdy zle. Mele se o lásce a ve finále je to faleš o využívání.... ne vždy, ale často. A je mrzuté, že jen díky manželství dosahuje spousta žen nějaké úrovně. ..... takže proto se ženy chtějí vdávat.... přestože málokterá je princeznou "
29.11.2010 9:12
Scarlett from Scottland

Moji reakci si můžete přečíst o pár řádků níže:
 "No, když je pořád zažité klišé, že ženská sa má babrat u sporáku, nezahýbat, nevylézat z domu, držet hubu a nechat myslet chlapy,

tak proč by nemohlo být zažité klišé, že chlap, když už má to výsostné právo vyjít na veřejnost, promluvit, obskočit pár vypůjčených ženských, tak aspoň do baráku dotáhne nějakú kořist (prachy)?

Společný život v páru není jen o penězích, ale taky jestli jsou oba lidé schopni tolerance, kompromisu a společných zájmů a baví je dohromady sex."

Trocha z historie
Ve středověku bylo zcela běžné, že muž sňatkem nikdy neztratil postavení ve společnosti, však žena si mohla povýšit. Kvalita ženy se posuzovala nejen podle věna a rodokmenu, ale také podle panenství. Je více než jasné, že za ty prachy a za tu práci si ji vůbec vzít, musela být přinejmenším panna. Ve středověku platil zákon muže, poněvadž žena neměla právo bez dovolení zasahovat do mužské diskuze. Na severu se dokonce nesměla zúčastňovat ani sněmů a některých obětování.  A co takhle jižněji? Na Olympijských hrách vystupovali pouze muži, nazí muži, a ženám i dětem byl přístup na ně odepřen. Zato ženy se na aukcích prodávaly nahé, aby to mělo šťávu, že. Stejně tak, jako ženy nesměly hrát v divadle. A co takhle právo volit? Jistě, zdá se vám to dávno, kdy se veřejně uznalo právo žen volit. Na druhou stranu, muž měl takové společenské postavení, které si dokázal vydobýt (nebo vydobít). Pokud muž neměl lovit, byl v tlupě takříkajíc "na hovno", a tudíž neměl právo zaujímat nejvyšší místa v hierarchii. Pokud měl muž ve středověku parchanty, tedy méně peiorativně levobočky, měl sice černý puntík, ale pokud měla žena parchanta, byla společností odstčena na samý okraj populace. Muž, který ve 25 neměl dítě, byl bojovník na cestách, ale žena, která ještě do 18 neměla dítě, byla stará panna a považována za chorobnou. Jistě, o ženy se bojovalo. A mnohdy to nebyly lehké boje. Ale přiznejme si, za ten boj musel dostat muž pěkně zaplaceno, ať už v podobě věna, slávy nebo aspoň syna.

Dovolím si jeden krásný finský citát: Akka otetaan, mies annetaan. *

Tak proč se dnes divíte, že musíte ženskou živit a zaopatřovat? Vždyť jste stejně v minulosti, vy chlapi, nedělali nic jiného, než vydělávat (ať už peníze nebo čest)? Tenkrát měla ženská zůstat zalezlá u plotny, krmit sedm hladových harantů, nesměla mluvit, nesměla přemýšlet, a teď se divíte, že ženské jsou takové?
Ještěže sa ty ženské emancipujú. Jinak byste se hodně honili za ctí a slávou. 

Tak jak to tedy je? 
Ano, ženy sú naivní, vychcané a vypočítavé potvory, perfekcionistky, jejichž ksicht-design musí mít každodenní péči, perfektně nalakované nehty, utracené tisíce v obchodech s oblečením a obuví, apod... Chudák chlap se ani pořádně nenají, když příjde z práce domů. Doma navíc bordel jak v tanku (kdeže mám to čisté prádlo?), dětí řvú na celý byt, žádný klid, žádná čest a sláva a dokonce už žádné peníze. To je výsostná pravda...

Ale chlapi sú vychcaní, nevypočítaví, sobečtí zbabělí hajzli, co myslí jen na sex, na chlast a případně ještě na jednu jinou věc (ale jen jednu).
Samozřejmě, že všude existuje hromada výjimek (jako v české justici), které potvrzují pravidlo.

Pravdou však je, že pokud si ten vychcaný, nevypočítavý, sobecký a zbabělý hajzl najde k sobě naivní, vychcanou, vypočítavou potvru perfekcionistku, dokážou najít u sebe kompromis, jsou k sobě vzájemně tolerantní, nesnaží se toho druhého idealizovat, najdou společné zájmy, mají dostatek peněz a líbí se jim společný sex, pak mají bezvadný život a byli by na palicu, kdyby to nepochopili.

Z mého pohledu není nějaký papír o sňatku nijak důležitý, vzhledem k tomu, že dnešní stát nepodporuje rodinu jako základ státu samotného, že nezáleží ani tak na sociálních poměrech, ve kterých oba vyrůstali a dokonce ani tak nezáleží na tom, jaké mají vzdělání. Zkrátka a dobře, je to o lidech, lidech a zase jen lidech.

A víte co? A my se kurva vezmeme, abychom ukázali, že kašleme na všechna zažitá klišé, kašleme na to, co si myslí společnost a kašleme na kecy typu: "A stejně vám to nevydrží víc jak třicet let." Sice je to enem papír o nic lepší než ten, co leží při ruce na splachovadle, ale výzva to je.

A závěr? K čemu by byl svět bez chlapů? A co by byl svět bez ženských?
_______________________________________________________________________

 Akka otetaan, mies annetaan. = Žena se dává, muž se bere.