Žaberní štěrbiny ektodermální a entodermální, jejich osud

Naposledy jsme skončili prolomení pharingeální membrány. Teď už stomodeum komunikuje s kraniální střevní kapsou. Za kopulou se vytváří primární pharinx v podobě 4 záhybů - žaberních rýh.

Ze strany ektodermu vzniká první, druhá, třetí a čtvrtá vchlípenina. Proti těmto žaberním rýhám se potom vychlípí první, druhá, třetí a čtvrtá entodermální žaberní rýha. Entoderm kraniální střevní kapsy tím pádem vytváří vychlípeniny, které se zanořují do žaberních rýh. U nižších obratlovců tvoří tyto rýhy základ žaber. Po prolomení komunikace mezi rýhami vzniknou žaberní štěrbiny a z těch se vyvinou žábra. U vyšších obratlovců zůstávají rýhy odděleny membránou tvořenou z jedné strany ektodermem a z druhé entodermem. Tato membrána se nazývá membrana obturans. U ptáků a savců ektodermální rýhy zaniknou a z nich pak dále nic nevzniká. Až na první ektodermální rýhu, která dává vznik zevnímu zvukovodu a její bezprostřední okolí ušnímu boltci.

Entodermální rýhy se však vyvíjí všechny:

1.      entodermální žaberní rýha je základem pro cavum tympanii. Bubínek vzniká z neprolomené membrana obturans mezi první a druhou ektodermální žaberní rýhou.

2.      entodermální žaberní rýha je základem pro sinus tonsilaris (prostor pro mandle), který se zakládá po obvodu vstupu do pharingu, což je Waldereyův mízní kruh.

3.      entodermální rýha žaberní rýhu můžeme rozdělit na dorzální a ventrální část:

·         dorzální část tvoří základ pro parenchymatická kraniální příštítná tělíska

·         ventrální část je základem epiteálního retikula brzlíku.

4.      entodermální rýha žaberní rýha má taktéž dvě části – dorzální a ventrální:

·         dorzální část je základem pro parenchym kaudálních příštítných tělísek

·         z ventrální části vznikají rudimentární útvary postbranchiální tělíska, která zůstanou bez funkce ve vaziovém obalu glandulae thyroideae

Endotdermální rýhy jsou vzájemně odděleny mezenchiálními žaberními oblouky, a ty se postupně také vyvíjí:

1.      žaberní oblouk se rozděluje na dorzální a ventrální část:

                           

·         dorzální část se mění na chrupavku cartilago Meckeli, která se rozdělí na dvě středoušní kůstky malleus et incus

·         ventrální část se rozdělí na dvě větve. Větev táhnoucí se po spodině stomodea se nazývá mandibulární. Větev po stropu stomodea je maxilární a dává zároveň vznik žvýkacím svalům.

2.      žaberní oblouk má taktéž dvě části:

·         dorzální část se mění na Reichertovu chrupavku, což je základ pro třetí středoušní kůstku stapes.

·         ventrální část je základem pro větve jazylky a mimickou svalovinu

3.      ze třetího žaberního oblouku vzniká basihyoideum a svalovina stěny pharingu.

žaberní oblouk dává vznik skeletu laryngu (velkým hrupavkám cartilago thyroidea, cartilago cricoidea a malým chrupavkám cartilago epiglotica, cuneiformis, corniculata a processus corniculatus cartilaginis thyroideae)

Přednášel Prof., MVDr. F. Tichý, CSc. (Histologie a embryologie II)