Hlod týdne s názvem Aúúúúú

S jedním nejmenovaným kolegou jsme si trošku hráli s hady. Kompletně jim asanoval jejich příbytky a já je měla hlídat a případně mu jednorúčo pomáhat. Jendorúčo proto, že jsem v druhé rúčo měla krásnú Coelognathus helena. Měl tam ještě nějaké tmavky, ale ty ňa nijak nelákaly. Opojena krásou hada jsem nevěděla kam šlapu a stúpla jsem rovnú na ocas jiného hada a ten ňa kúsl. Nevím, jak se tam dostal, nevím kdo to byl, nevím jak jsem se tam octla já. Prostě okno.


"Jaúúúúúúúúú" (šak to taky bolelo jak sviňa) a had v čudu.
"Co je? Co blbneš?" Sa ptal, když jsem zrovna vylila misku s vodou (nevím jak).
"No co, kúsl mě".
"Ježíš (oči v sloup)... A kam?"
"No do prdele", odsekla jsem jakoby tam hadi normálně běžně kousali.
(Zavrtil hlavou) "A proč do prdele???"
"No přece nebudu nastavovat hubu, ne?

No dobře, až tak to tedy nebolelo, ale lekla jsem se.

4 komentáře:

  1. Aneb Kittanya hadí ženou. Jinak, gnathus se píše Coelo, a ne Coleo, když jsem to zkopíroval a vyhledal v googlu, vygooglilo mě to obrázky lístečků, co máš jako odkazy na blogu. Dobrý, ne? :)

    OdpovědětVymazat
  2. Kukujú, to je tne moravský syndrom překlepávání a komolení českého jazyka. Opraveno ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj! Jsem tu? Jsi tu? Charakterizovat jedním slovem...asi poetista.. Víš, já si ho furt představuju jak seděj s Nezvalem a Seifertem v kavárně a debatujou o české poezii a české duši. Nebo si ho představuji jako takového českého starosvětského bohéma a lá Rozmarné léto, jehož způsob léta zdá se mu poněkud nešťastný:) Si vem, že to tak nějak bude: ty starý fotografie a starý knihy. Do toho ty krásný fotky a básničky. Holt člověk, který by nejradši žil o století zpět někde v prostředí Devětsilu... Snad jsem ti pomohl. Čau.

    OdpovědětVymazat
  4. Páni, hadi. Vždycky jsem chtěla doma nějakého mít, ale matka by mě asi do domu s hadem nepustila. Takže nepokrytě závidím - no, možná až na to kousnutí. Hlavně, že nebyl jedovatý :)

    OdpovědětVymazat