2. Trávicí ústrojí

Trávicí ústrojí zvířat

Poznámky:

* Carnivora (masožravci), nepřežvýkaví X Ruminantia (přežvýkavci) => Car mají výrazně kratší tenké střevo (intestinum tenue) a mají menší slepé střevo (intestinum caecum) než Ru
* pokud Eq (Equus Caballus = kůň) zvrací, má rupturu žaludku, normálně koně nemohou zvracet, poněvadž mají ústí žaludku zúžené


Dutina ústní
- poranění sliznice dutiny ústní (cavum oris) vytváří predispozici (podmínky) pro vznik infekčního onemocnění

Příznaky poranění:
- zvýšená salivace (= slinění), snížený příjem potravin, hnilobný zápach (poranění sliznice jazyka, dásně, horního patra)
- při nálezu aftů, vřídků, celkové postižení zvířete (vyrážky, horečka, zvýšený tep)-> infekční onemocnění

Terapie:
- drobná poranění se léčí dobře, pokud není oslabená imunita zvířete, sliny mají baktericidní účinky

- vysoký bazální metabolismus (je hlavně u malých zvířat) podporuje hojení = čím menší zvíře, tím rychleji se hojí poranění a naopak tím rychleji se projevuje onemocnění, horečky, dehydratace atd. (hlavně u ptáků)
- při komplikovanějším poranění použijeme dezinfekční přípravky
- při velmi komplikovaném poranění (už i hniloba) nasadíme příslušná antibiotika


Zuby
- záleží na druhu zvířete (většinou u Can = Canis familiaris, Eq, u hlodavců)

Příčiny:
- např. : vrozená vada chrupu (* mléčná stolička u psa NEEXISTUJE!), nedostatek vitamínů a minerálů v krmivu při růstu (např. nadbytek P - fosforu, nedostatek Ca - vápníku)

Prevence - terapie:
- v první řadě odstraníme příčinu - např. doplníme vitamíny a minerální látky, ubereme P, přidáme Ca...

při deformaci, kazu, naštípnutí zubu -> ošetřujeme chirurgicky

Zánět dutini ústní
- může to být primární => samostatné onemocnění, nebo sekundární => v důsledku jiného celkového onemocnění (např. slintavka, kulhavka)

Příznaky:
- snížení příjmu potravy, zrudnutí sliznice, zvýšená salivace, při těžké formě-> puchýře, pablány, eroze, vředy, rozpad sliznice-> značná bolestivost, smrad, odmítání potravy

Diagnóza:
- na základě klinických příznaků (to co vidíme, to co nahmatáme, to co slyšíme...), po posouzení krmiva, technologie krmení


Ucpání jícnu
- často u Bo (bovis aries = skot), Can, příp.u pštrosa
- může dojít k nadmutí žaludku, předžaludku, který začne tlačit na okolní orgány (např. na bránici)

Příčiny:
- nevhodná sousta, která zůstanou v jícnu, nepřiměřená velikost krmiva, atd...

Rozlišujeme ucpání jícnu: 

a) částečné - může vzniknout zánět
b) úplné ucpání jícnu- zvíře se nafoukne (nadme), vznik otoku, následně vznik zánětu, porucha krevního oběhu v důsledku otoku -> až vznik nekrózy (odúmrť sliznice)

Příznaky:
- Salivace, zvíře přestane žrát a pít, vykašlává, nafukuje se (u přežvýkavců levá polovina = krajina bachoru), nahmatáme cizí těleso v jícnu, může následovat kolaps a pak úhyn zvířete

Diagnóza:
- na základě klinického vyšetření, anamnéza (veškeré zjištěné informace) žrádla, pokud máme podezření na obturace (ucpání) jícnu, ověříme jej sondou

Terapie:
- Odstraníme těleso z jícnu - pokud je to mladý proces + těleso je v první třetině jícnu -> rozvěračem upevníme čelisti (aby nás zvíře nekouslo) a vytáhneme jej rukou případně nějakým pomocným nástrojem tak, abychom neporanili zvíře
- pokud je těleso dál v jícnu -> zatlačíme jej sondou hlouběji, ale opatrně
sondou můžeme těleso i rozřezat, nebo i chirurgickým zákrokem v narkóze
- ve výjmečném případě trokarujeme

Prevence:
- dodržovat skladbu krmiva ve vhodných soustech

Auktní tympanie (= nadmutí) bachoru u přežvýkavců
- s tympanií se můžeme setkat i u králíků
- má rychlý vznik a bouřlivý průběh, je třeba velmi rychle a správně jednat

Příčiny:
- velké množství plesnivého, zapařeného, zkvašeného krmiva, krmiva z vysokým obsahem dusitanů-> většinou glycidové krmivo, zbytky ovoce, namrzlé krmivo, ucpání jícnu, přemnožení bakteríí v bachoru...

Rozlišujeme:

a) plynovou
b) pěnovou tympanii - tu způsobuje nevhodné krmivo s jemnou strukturou a plyny nahromaděné v bachoru, dochází k pozastavení nebo zastavení trávicího metabolismu, protože hnilobné bakterie se pomnoží, ale bachorové bakterie, které pomáhají přežvýkavcům trávit odumřou, tím pádem zvířata netráví a my nemůžeme slyšet šelesty bachoru

Projevy:
- se objevují zhruba po třech hodinách, zvířata jsou neklidná, bučí, výrazně se projevuje zvětšení levé strany břicha (tam je uložen bachor), vypouklá levá hladová jáma (přirozená vpadlina před křížovou pánevní kostí, trojúhelníkovitého tvaru), fonendoskopem neslyšíme bachorové rotace, zvíře má dýchací a oběhové potíže, cyanóza sliznic (namodralé zbarvení projevující se po neokysličení tkáně), zrychlený tep, srdce pracuje rychle, ale povrchně, zvíře má křeče, pak nastane bezvědomí, posléze smrt

Diagnóza:
- klinické příznaky, vyšetření bachorového obsahu, anamnéza a vyšetření krmiva

Terapie:
- Musí být velmi rychlá. Nejdříve zjistíme typ tympanie - zavedeme sondu do bachoru, plyn upustíme, ale pěnu ne. V případě pěnové tympanie použijeme nálev (dříve Pretympan) dnes (myslím) Tympanol, v podstatě je to silikonový odpěnovač. Dále aplikujeme živočišné uhlí, můžeme použít i rostlinný olej.
Zabráníme dalšímu kvasení aplikací antibiotik (penicilin, streptomycin) do bachoru ve formě nálevu pomocí sondy nebo dlouhé jehly do levé hladové jámy (regio fosae sinister) injekčně. Dbáme na to, aby byl rozpustný ve vodě.
Po odeznění antibiotik musíme obnovit bachorovou kulturu, aby postižený skot mohl už normálně trávit. Sondou vytáhneme z bachoru zdravého zvířete cca 5 l (nebojte se, objem bachoru dospělé krávy je 100 - 120 litrů) a tím samým způsobem aplikujeme do bachoru nemocného zvířete.
Antibiotika Ru nikdy nepodáváme per os (ústy!!!) pokud chceme zastavit kvašení bachoru.

Trokádování
- použijeme pouze u plynové tympanie při hromadném onemocnění, je to až ta poslední možnost, která nám zbývá k záchraně zvířat, protože při něm dochází k zánětům pobřišnice a infekcím.

Prevence:
- Vyvarujeme se dietetických chyb: krmíme čerstvým zeleným krmivem, ne zapařeným, zmrzlým, shnilým apod.

Poruchy funkce předžaludků (hlavně bachoru)
- Jednoduché indigesce (= nechutenství): vznikají při změně krmné dávky, při snížené aktivitě bachoru, při nevhodné fyzikální struktuře krmiva.

Těžké bachorové disfunkce
a) Alkalóza bachorového obsahu
- chronické nebo akutní onemocnění alimentárního (z potravy) původu. Pokud se neléčí, dochází k hnilobě bachorového obsahu.
Příčiny: zkrmování krmiva s vysokým podílem bílkovin a nízkým podílem sacharidů (=> vysoké množství dusíkatých látek a nízká energie).

Příznaky: Přestane žrát a dojit, zvířata často leží, trpí částečnou parézou (ochrnutím) končetin, motorika předžaludků je zastavená, tympanie zcela nejasného původu, smradlavé průjmy, největší změny v bachorové tekutině (pH je normálně neutrální, ale u alkalózy se zvyšuje na asi 8), dochází k vymizení přirozené mikroflóry, tekutina smrdí po čpavku a má hnědozelenou barvu.

Diagnóza: analýza krmné dávky, klinické příznaky, vyšetření bachorové tekutiny

Terapie: změna krmné dávky!, provést neutrallizaci bachor. obsahu (zředěným octem, kyselinou mléčnou, mravenčí...), podávání minerálních látek - Ca, Mg, P (per os), v horším případě injekčně s kombinací glukózy a ochranná léčba jater. Nasadit dietu a klidový stav.

Prevence: nezávadné krmení

b) Hniloba bachorového obsahu
Vzniká neléčením alkalózy. Je to těžká bachorová disfunkce alimentárního původu. Problematické hlavně u samců skotu.

Příčiny: viz alkalóza

Příznaky: jsou vleklé, snížená případně střídavá frekvence krmení, výrazné snížení užitkovosti, nechutenství, vznik tympanie pěnového typu, má oběhové a dýchací potíže, vznikají křeče, částečné ochrnutí, motorika předžaludků zmizela nebo je zpomalená, průjmy, tekutina předžaludků je hnědozelená (khaki), silně zapáchá, pH je značně vysoké (8,7), žádní nálevníci v bachorové tekutině, ale převládají hnilobné bakterie místo standartních

Diagnóza: na základě klinických příznaků, vyšetření krmiva, vyšetření bachorové tekutiny

Terapie: okamžitě vysadit krmení, případně napájení. Aplikace antibiotik (až 10g streptomycinu injekčně, nebo peroxid vodíku), výplach žaludku, napustit bachorovou tekutinu ze zdravého zvířete.

c) Acidóza
Alimentárního původu, akutní-subakutní nebo chronický průběh (čím těžší acidóza, tím rychlejší průběh).

Charakteristika: těžké poruchy trávení, může postihnout všechny Ru ve stádě.

Příčina: Nadměrné množství lehce zkvasitelných sacharidů v krmné dávce (třeba když kráva uteče do sadu na hrušky, při zkrmování šrotu, melasy...)

Průběh: podle různých druhů kvašení : alkoholové, mléčné, octové (ze zelených siláží)-> pH klesá pod 6, to znamená zničení bachorové mikroflóry a tvorba plynu. Pak je nefunkční motorika předžaludků a dochází ke kvašení potravy.

Příznaky:

• Těžký stupeň - do 12 hod, akutní -> kóma, značné oběhové a dýchací potíže, exitus
• Střední stupeň - do 12-24 hod, subakutní-> zvíře přestane žrát, ztratí dojivost, má průjmy (jsou krvavé a páchnou, obsahují cáry sliznice střev), zvíře je malátné, potácí se (= ataxie), ulehne, má nefunkční bachor, nejdříve zrychlená motorika střev a pak náhlé zastavení.
• Lehký stupeň - chronický stav, zvíře chudne, málo žere, nedojí

Diagnóza: Vyšetření bachorové tekutiny (má výrazně nižší pH - pod 5,5, zapáchá, barva šedomléčná až zelená), pod mikroskopem - nevidíme v bachor. tekutině žádné bakterie, jen ty kvasné (což je průšvih, ni nepomáhá krávě trávit), loupe se sliznice bachoru, uvidíme i změny na játrech a slezině.
Klinické příznaky, analýza krmné dávky, laboratorní vyšetření.

Terapie:

• Chronická forma - změna krmné dávky
• Vážný akutní stav - výplach bachoru, chirurgicky - zvíře se musí otevřít a obsah bachoru vyndat.
• Nautralizujeme zásadou - čpavkovou vodou, sodou, nasazením antihistaminik, vitamínů skupiny B, antibiotika...

Prevence: dodržení krmné dávky