1.1 Chirurgická onemocnění zažívadel
1.1.1 Herniae
Kýly v zásadě rozdělujeme na
dva základní typy podle toho zda pronikají z anatomické dutiny ven
z těla a nebo ne. Vnější kýly
se charakterizují jako proniknutí orgánů nebo jejich částí z anatomické
dutiny otvorem perforovaným nebo nově vzniklým mimo tuto dutinu, přičemž
výstelka původní dutiny zůstává zachována. Perforovaný otvor může být například
v tříselném kanálu nebo pupečním kanálu, nově vzniklé otvory vznikají
nejčastěji traumatem.
Vnitřní kýlou rozumíme proniknutí orgánu nebo jeho části
z jedné anatomické dutiny otvorem v přepážce, která tyto dutiny
rozděluje. Výstelka původní dutiny není na rozdíl u vnitřní kýly zachována
(např. brániční kýla, hiátová kýla).
Příčiny vzniku
hernií jsou buď vrozené, kdy
se hernia u mláděte projeví bezprostředně po narození nebo už se s ní
mládě narodí; traumatem a nebo
k ní napomohou predispoziční
faktory jako je např. nějaký patologický stav stěny břišní, stavy se
zvýšeným tlakem v dutině břišní (březost, porod, zácpa, průjem, kašel)…
Podle toho, jestli můžeme kýlní
obsah zpět vrátit tlakem prstů nebo změnou polohy zvířete, rozdělujeme
také kýly na reponovatelné (volné) a
nereponovatelné. Příčiny
nereponovatelných hernií mohou být různé (srůst kýlního obsahu s vnějším
kýlním vakem, obstipace kýlního obsahu, inkarcerace kýlního obsahu). Uskřinutí
kýlního obsahu se většinou nachází u náchylných hernií, kdy kýlní branka má
štěrbinovitý tvar (např. v tříselném kanálu
).
Palpovatelnost kýlní branky je
základním příznakem. Prognóza u volných hernií je příznivá a zákrok na
pacientovi se dá naplánovat. Naopak hernie vzniklá traumatem nebo například
uskřinutím se už nedá naplánovat a při její nápravě musíme jednat rychle
neboť pacient může být ohrožen na životě.
Příklady hernií:
·
Hernia
umbilicalis (pupeční)
·
Hernia
inquinalis (tříselná)
·
Hernia
scrotalis (šourková)
·
Hernia
ventralis (břišní, stěnová)
·
Hernia
perinealis (hrázková)
·
Hernia
diafragmatica (brániční)
·
Hernia
hiati (hiátová kýla, lat. hiatus – mezera, přerušení)
Léčba hernií
1.
Neoperativní metody – v humánní
medicíně se na kýlní branku přikládá tzv. kýlní pás, ve veterinární medicíně se
spíše používá ostrého mazání, tzv. blistrů (což může být zesílená jodová tinktura,
10% chromová mast, atd.) jako infiltrace dráždivých látek, které vyvolají aseptický
zánět, který přejde na kýlní branku a ta se uzavře. Dají se také aplikovat subkutánně
injekcí (10% roztok NaCl, líh, 60% parafín).
2.
Operativní nekrvavé – tyto zákroky probíhají
na kýlním vaku (ligatura, nebo ligatura s prošitím)
3.
Operativní krvavé – tyto zákroky probíhají
jak na kýlním vaku, tak na kýlní brance,
nejčastěji to bývá vchlípení vnitřního kýlního vaku a nebo excize kýlního vaku
Žádné komentáře:
Okomentovat