Biodiverzita
- je celková pestrost biologické rozmanitosti (variability) s různým rozsahem - od genetické variability, přes druhy a poddruhy až po společenstva.Dle geografického pojetí je to jev lokální, regionální, státní, kontinentální i globální.
Sleduje se hlavně trvalý pokles včetně vymírání druhů a dalších ekologických jednotek a úrovní.
Důvody pro zachování biodiverzity
- Vlastní hodnota organismu bez ohledu na využití pro člověka
- Přímá užitná hodnota: Lidé nejsou izolovaní od biosféry. Potřebují ke svému životu určité komponenty biodiverzity. Různé druhy, byť nepoznané, mohou sloužit jako obnovitelné zdroje látek, energie apod.
- Poskytování tzv. ekologických služeb:
- biologická produkce
- trofická funkce
- čištění vody a vzduchu
- ochrana před erozí půdy
- tvorba atmosfrického kyslíku
- odčerpávání, vazba oxidu uhličitého
- udržení stbility a integrity ekosystémů aj.
- Jsou to děje, na které člověk spoléhá že fungují, ale pokud přestanou fungovat, jejich nahrazování by ho stálo velmi draho.
Vymírání
- je ztráta taxonu v celém jeho rozšíření na Zemi.
Extirpace = termín vztahující se k lokálnímu vymizení taxonu, který ještě jinde přežívá.
Vymírání je nenahraditelná a politováníhodná ztráta biologické rozmanitosti na Zemi - jediné planetě, kde je život v této podobě znám.
Vymírání může být i přirozeným procesem v důsledku náhodných katastrofických událostí, biologické inerakce jako kompetice, působení nemocí, predátorů, dlouhodobého faktoru stresu apod.
Současný vzestup a rozvoj člověka a globální změny životního prostředí vyvolávají dramatický nárůst rychlosti vymírání druhů. Mnoho druhů již vymřelo a mnoho jich bylo přivedeno na okraj vyhynutí vlivem člověka. Vlivem člověka za poslední 4 století vymřelo asi 700 druhů obratlovců. Odhadem denně zemře asi 100 druhů organismů.
Hlavní příčiny vymírání:
- Neregulovatelná nadměrná explotace
- Nadměrný lov živočichů, sběr rostlin, ...
- Postihuje hlavně druhy, které nejsou schopny nahrazovat vysokou mortalitu vyvolanou člověkem.
- např.: Vymírání velkých druhů obratlovců jako jsou sloni, velké šelmy, nosorožci, ...
- V ČR jeden rys za 6 dní uloví jednu spárkatou nebo srnčí zvěř. Proto se myslivci snaží o snížení počtu tohoto chráněného živočicha.
- např.: vypalování tropických deštných pralesů s mnoha endemickými druhy.
- Vliv introdukovaných druhů živočichů a rostlin
Planeta Země je vystavena masovému vymírání druhů, které nebyly třeba i vědou rozpoznány. Veškeré druhy mají svoji vnitřní hodnotu bez ohledu na potřeby člověka.
V boreálních (severských) oblastech: 0,1 x 106 (6%)
V klimatických mírných oblastech: 1 x 106 (59%)
V tropických oblastech: 0,6 x 106 (35%)
Extirpace = termín vztahující se k lokálnímu vymizení taxonu, který ještě jinde přežívá.
Vymírání je nenahraditelná a politováníhodná ztráta biologické rozmanitosti na Zemi - jediné planetě, kde je život v této podobě znám.
Vymírání může být i přirozeným procesem v důsledku náhodných katastrofických událostí, biologické inerakce jako kompetice, působení nemocí, predátorů, dlouhodobého faktoru stresu apod.
Současný vzestup a rozvoj člověka a globální změny životního prostředí vyvolávají dramatický nárůst rychlosti vymírání druhů. Mnoho druhů již vymřelo a mnoho jich bylo přivedeno na okraj vyhynutí vlivem člověka. Vlivem člověka za poslední 4 století vymřelo asi 700 druhů obratlovců. Odhadem denně zemře asi 100 druhů organismů.
Hlavní příčiny vymírání:
- Neregulovatelná nadměrná explotace
- Nadměrný lov živočichů, sběr rostlin, ...
- Postihuje hlavně druhy, které nejsou schopny nahrazovat vysokou mortalitu vyvolanou člověkem.
- např.: Vymírání velkých druhů obratlovců jako jsou sloni, velké šelmy, nosorožci, ...
- V ČR jeden rys za 6 dní uloví jednu spárkatou nebo srnčí zvěř. Proto se myslivci snaží o snížení počtu tohoto chráněného živočicha.
Antropogenní destrukce a přeměna biotopů
- V budoucnu půjde o hlavní příčinu vymírání.- např.: vypalování tropických deštných pralesů s mnoha endemickými druhy.
- Vliv introdukovaných druhů živočichů a rostlin
Planeta Země je vystavena masovému vymírání druhů, které nebyly třeba i vědou rozpoznány. Veškeré druhy mají svoji vnitřní hodnotu bez ohledu na potřeby člověka.
Druhotná pestrost biosféry - počty identifikovaných organismů
Celková pestrost biosféry je 1 mil 700 tis (1,7 x 106)V boreálních (severských) oblastech: 0,1 x 106 (6%)
V klimatických mírných oblastech: 1 x 106 (59%)
V tropických oblastech: 0,6 x 106 (35%)
Znalost druhové pestrosti je nekompletní, hlavně pokud se jedná o tropické oblasti. Odhady o celkové pestrosti biosféry jsou v řádu 30-50 milionů druhů. Nejpočetnější systematickou skupinou jsou bezobratlí, konkrétně hmyz a z nich brouci.
Zaměření programů ochrany druhů
- Velcí obratlovci (jsou veřejností nejlépe příjmání)
- Pozoruhodné rostliny
- Hmyz, bezobratlí - jsou přehlíženi i přesto, že jsou primárním zdrojem potravy pro mnoho obratlovců. Jsou predátory semen, proto ovlivňují složení lesů, pralesů, ... Jsou důležitými opilovači rostlin.
Vymírání jako přirozený proces
Skoro všechny druhy, které kdy žily, jsou dnes vyhynulé. Poměr žijících a vyhynulých taxonů je 1:1999. Tyto druhy pravděpodobně nebyly schopny se vyrovnat se změnami životního prostředí.Rychlost vymírání
- Koncem permu (před 245 mil lety): masově vymřelo 96% druhů
- Koncem křídy (před 65 mil lety): synchronně vymřelo mnoho obratlovců včetně dinosaurů a pterosaurů.
Příčiny:
Atributy zyšující náchylnost k vymření:
- neadekvátní oblasti nevhodných biotopů
- neschopnost migrovat přes vodní plochu a tím tak kolonizovat ostrov
- teorie ostrovní biografie: Lepší je vytvořit velkou plochu, než mnoho malých.
Atributy zyšující náchylnost k vymření:
- Velká velikost těla
- Malé nebo omezené geografické rozšíření
- Potravní specializace
- Malá genetická variabilita
- Výskyt v určitém biotopu
Nedávné případy vymření
Dodo mauricijský (Raphus cucullatus)
Patřil do řádu měkkozobých (příbuzný holubů), nelétal. Vymřel v roce 1681 nadměrným lovem. Nezachovala se žádná jeho komplení kostra. Jediná vycpanina byla zničena požárem v Oxfordské univerzitě.
Koevoluce s endemickým stromem Calvaria major - Dodo se živil jeho plody. Semena tohoto stromu byla schopna vyklíčit pouze po projití dodovým trávicím traktem. Na Mauriciu zůstalo už jen deset stromů, které jsou starší 300 let.
Snadno se nechal ulovit. Využíval se pro maso, peří, tuk a vejce.
Půda na těchto ostrovech je tvořena kompostovanými kadávery těchto ptáků.
4. července 1844 byli vybiti poslední dva jedinci. Jejich těla si objednal nějaký zbohatlík pro soukromou sbírku vycpanin.
Poslení známý jedinec Martha zemřel v zoo Cincinnati v roce 1914.
Organismy, které s prozatím podařilo zachránit před vhynutím
Koevoluce s endemickým stromem Calvaria major - Dodo se živil jeho plody. Semena tohoto stromu byla schopna vyklíčit pouze po projití dodovým trávicím traktem. Na Mauriciu zůstalo už jen deset stromů, které jsou starší 300 let.
Alka velká (Pinguinus impennis)
Mořský nelétavý pták, který hnízdil na několika ostrovech New Foundlandu.Snadno se nechal ulovit. Využíval se pro maso, peří, tuk a vejce.
Půda na těchto ostrovech je tvořena kompostovanými kadávery těchto ptáků.
4. července 1844 byli vybiti poslední dva jedinci. Jejich těla si objednal nějaký zbohatlík pro soukromou sbírku vycpanin.
Holub stěhovavý (Ectopistes migratorius)
Původně 3-5mld jedinců žijících kontinentálně v severní Americe migrovalo v ohromných hejnech, které čítaly stovky kilometrů.Poslení známý jedinec Martha zemřel v zoo Cincinnati v roce 1914.
Organismy, které s prozatím podařilo zachránit před vhynutím
Bizon v severní Americe
Před obdobím nadměrného lovu, který byl podporován vládou USA (kvůli zničení tradic a zamezení lovu indiánům), čítal 60mil jedinců. Byl to jeden z nejpočetnějších savců ve své době.V roce 1889 čítal už asi 1 tisíc jedinců. Po zřízení rezervací a podpůrných programů chovu a plemenitby tento počet narostl na 500 000 jedinců.
Pozn.: subspecies - lesní poddruh bizona, je dnes na pokraji vyhubení z důvodu křížení s prérijní formou a následné introdukce nemocí TBC a brucelózy.
Gingo biloba
Sezónně opadavý listnatý strom s odděleným pohlavím. Dnes je to žijící fosílie - příbuzné druhy žily v juře před 190mil lety.Nedávné rozšíření bylo omezeno na jižní Čínu a okolí budhistických chrámů. Dnes je rozšířen po celém světě.
Pozn.: Jinan na snímku jsem vyfotila ještě na středoškolských studiích, tenhle kousek je přímo v Podzámecké zahradě.
Gepard (Acinonyx)
Kočkovitá šelma samotář. Jeho populační hustota a celková početnost byla nízká. Dnes má nízkou genetickou variabilitu, která je způsobena abnormalitami spermatu (u 70% samců), vysokou mortalitou mláďat a zvýšenou vnímavostí k nemocem (např. infekční peritonitida koček - neléčitelné virové onemocnění)pozn.: bottle neck efect
Minimální životaschopná populace velkých obratlovců je nezbytná pro dlouhodobé přežívání a zajištění genetické variability. U mnoha druhů musí čítat aspoň 250-500 jedinců, aby se zabránilo inbreedingu.
Klasifikace druhů z hlediska ochrany před vymřením:
- Vzácné
- Zranitelné
- Ohrožené
- Kriticky ohrožené
- Vyhubené
Tyjo, narazit na tenhle blog o pár měsíců dřív, tak udělám zkoušku z ekologie. :D
OdpovědětVymazat