Ochrana netopýrů a péče o zraněná zvířata

Řád Chiroptera (letouni)

(zahrnuje zhruba 1200 druhů)

• Podřád Pteropodiformes
• Podřád Vespertilioniformes

Systematika

Je to jedna z nejpočetnějších skupin savců, mohou vytvářet velké kolonie (čítají i 100-1000 ks). Po hlodavcích je to nejrozšířenější a nejrozmanitější skupina savců.
Žijí soumračným způsobem života, loví za soumraku i za úplné tmy. Je to pro ně jakousi výhodou, protože ve tmě potravu loví daleko méně konkurentů než za světla. Samice kojící mladé se vrací a loví ještě před rozedněním. Z důvodu kolísání klimatických podmínek a tedy kolísání možnosti lovu hmyzu, hibernují. Jsou to obligátní hmyzožravci.
Vytvářejí rodinné skupinky a ty se soustřeďují do kolonií. Existují kolonie tvořené jen ze samic s mláďaty.

Anatomie

Jsou to jediní savci schopni aktivního letu. K tomu se jim modifikovala hrudní končetina (konkrétně její distální části). Létací blána (obecně patagium) napnuta mezi kostí pažní, články prstů a pánevní končetinou se nazývá plagiopatagium. Část mezi pánevními končetinami a ocáskem pak uropatagium. První prst je volný a s drápkem.

• Výbežek na hrudní kosti se nazývá crista sterni. Žebra jsou vůči sobě nepohyblivá, hrudní koš je tedy fixní. Žebra srůstají se sternem a pánví. Dýchají pohyby bránice a břišních svalů podobně jako ptáci. 
• Létací blána tvoří 80% celkové svaloviny. Nejmohutnější svalovina (soustředěná na hrudník a záda) se ve veterinární medicíně využívá pro intramuskulární aplikaci léků inzulínovými sety. Svalovina se však lehce protrhne, pak není netopýr schopen letu a je hendicapovaný. 
• Pánevní končetiny jsou slabé, protože je využívají k zavěšení a ne k chůzi. K zavěšení nepotřebují svaly, k zachycení jim slouží dráp na prvním prstu a zemská přitažlivost. Obecně mají pánevní končetiny vrápenci slabší než praví netopýři. Při pádu nejsou schopni vzlétnout. Praví netopýři jsou schopni lovit i na zemi. 
• Zrak pro ně není výrazným smyslem, ale vidí. 
• Trávení je zastaveno v hibernaci (trávení trvá asi 2-3 hodiny). Po nakrmení nesmí hibernovat, hrozí kvašení potravy v žaludku a následný úhyn netopýra. 
• Trávicí aparát je velmi jednoduchý, proto může netopýr intenzivně trávit a vstřebávat živiny. Žaludek je jednokomorový, střeva krátká. Nemají slepé střevo. Potravu si netopýři ukládají do uropatagia. Zásoby na přezimování se tvoří postupně. 
• Echolokační signály produkuje larynx, jehož chrupavky jsou zkostnatělé. 
• Nejmenší netopýři váží kolem 4-5g, největší 25-40g.

Rozdíl mezi vrápecem a pravým netopýrem:  vrápenci mají na nose blanité výrůstky, nos ve tvaru podkovy. Při zavěšení mají křídla stočená přes tělo (u nás žijí asi 3 druhy). Nos pravých netopýrů má klasické nosní dírky. Při zavěšení mají křídla svěšená u těla.

Hibernace

Hibernace probíhá nejčastěji v prostorách pod povrchem země (není podmínkou), v teplejších oblastech třeba i přímo v lidském obydlí. V těchto prostorách nesmí mrznout a teplota musí být stabilní: 0-10°C (optimálně 5°C) při vysoké vlhkosti vzduchu. Pozor, neplést si s denním stavem strnulosti.


22% netopýrů je ohrožených, 23% je ohroženo vyhynutím. V ČR žije asi 27 druhů.

Reprodukce

Z reprodukčního hlediska patří mezi K-selected (K-stratégové): dožívají se až 20 let (nejstarší okroužkovaný jedinec měl 27 let), dlouho dospívají, samice rodí obvykle 1-2 mláďata 1x za rok. Dlouhá doba dospívání, dožívání se dlouhého věku a malý počet mláďat v dlouhých intervalech jsou znaky zvířat K-stratégů. Netopýr je K-stratég poněkud atypický co se týče vzrůstu. Je malý, narozdíl od většiny K-stratégů (typickým příkladem jsou sloni).

Netopýři se páří na podzim a mladí se rodí v červenci. Mezitím hibernují. Buď spermie přežijí v pochvě samice a oplodní vajíčko až po ukončení hibernace (v květnu), nebo se vývoj oplozeného vajíčka zastaví do doby skončení hibernace. Vývoj plodu trvá 2 měsíce. Mláďata se rodí holá. Když jsou ještě malá, matka s nimi létá za kořistí.

Přirozené důvody úhynu

Predace, hladovění, náhodné katastrofické události.

Zástupci

Netopýr rezavý - Nyctalus noctula - je opravdu rezavý :-)
Netopýr večerní - Eptesicus serotinus
Netopýr pestrý - Vespertilio murinus - má myší šedostříbrný kožíšek
Pipistrellus pipistrellus - jeden z nejmenších žijící u nás, netopýr hvízdavý
a o něco menší Pipistrellus pygmaeus (netopýr nejmenší)
Netopýr vousatý - Myotis mystacinus - malý s výrazně vyvinutými vousy


Problémoví netopýři
Jedinci naleznutí v blízkosti nocovišť při náhlé změně počasí. Kolonie při přestavbách domů apod.

První pomoc na veterinární prohlídce

1. Zjištění anamnézy: Kde se našel? Po uzdravení se musí vrátit tam, odkud pochází.
2. Identifikace: pomocí zkušeností a podle klíče
3. První prohlídka je zaměřena na šanci na přežití (Nutnost eutanázie?)
4. Vyšetření:
- zameřené na na celkový zdravotní stav, posouzení aktivity, reakce na vnější podněty, zaujímání postavení a držení, ...
- krváceniny, zlomeniny
-trus: normální je černý, drobný, formovaný (Je trus vodnatý?)
- pohlaví: samci mají výrazný penis (samice jsou většinou březí nebo oplodněné)
- stav křídel a patagia (Je protržené?)
- stav hydratace: hydratované zvíře má létací blánu napnutou, dehydratované zakrabacenou
- výtoky z tělních otvorů
- ektoparaziti?
- známky celkového onemocnění: průjem, obtíže s dýcháním, ...

Ošetření nejčastějších traumat

• Zlomeniny křídel

Zlomeniny se ošetřují vlastními dostupnými prostředky - většinou tenkou jehlou, kterou vložíme do kosti. Kosti letounů jsou stejně jako u ptáků duté. Volný konec ustřihneme a zahneme, aby se jehla po uzdravení dala vyvléct. Ohnutí se schová do kůže, aby rána ohnutí nesloužila jako vstupní brána infekce. Je nutná další externí fixace proti otáčení tkáně kolem jehly.
Hojí se asi měsíc.

• Zlomenina distálních článků prstů 
• Blána se za zlomeninou amputuje bez šití. 
• Protržení létací blány napříč - snažíme se ji sešít. 
• Kruhové díry na létací bláně - nešijeme, většinou se zatáhnou a zahojí samy. 
• Epiblema - tuková blána na pánevní končetině (viz obrázek v prezentaci) se amputuje. Pozn. Pokud se musí končetina amputovat, je pak netopýr hendicapovaný a je třeba řešit zásadní otázku. Utratit netopýra nebo ho nechat přežívat v zajetí? 
• Kýly se ošetřují tak, jako např. u psů, s ohledem na velikost zvířete. 
• Nervové příznaky - netopýři mohou přenášet Europian bat lyssavirus 1 a 2, který není totožný s liščím, ale také způsobuje vzteklinu i u lidí s následkem smrti. Pokud zaznamená veterinární lékař příznaky vztekliny, je povinen netopýra utratit a poslat na laboratorní vyšetření stejně jako každý uhynulý kus. Biolog A. Swiss se věnoval netopýrům. Zaznamenal 400 laboratorně potvrzených případů vztekliny u netopýrů v celé Evropě za několik desítek let. V rámci ČR jsou zaznamenány asi 4 případy.

Další onemocnění netopýrů

• Ektoparaziti- např. štěnice, klíšťata, blechy, ... Hlavními příznaky jsou: alopacie, holá místa způsobena jejich přítomností, nutriční nedostatky apod. 
• Respirační onemocnění: např. pneumonie 
• Endoparaziti - v této oblasti je málo známá problematika, nejčastěji se jedná o Clostridium perfringens (-> krvavý průjem) a hlístice (např. tasemnice). 
• Dilatace žaludku - způsobena v drtivé většině případů nakvašením potravy v žaludku.

Člověk manipulující s netopýry, ať už je to veterinář či jiný odborník, by se měl preventivně nechat naočkovat proti vzteklině a kontrolovat si hladinu protilátek a manipulovat s netopýry nejlépe v latexových rukavicích (mají sice zuby, ale rukavice neprokousnou).

Pozn.: Autorem přednášky, ze které jsou informace čerpány je pan Doc. MVDr. J. Pikula, Ph. D.
Další zdroje: Biolib.cz