Malá zoologická IV

Nazdar, zvířata! Měla jsem pro Vás připravený článek, a pěkný. Mohli jsme si dělat srandu z prodavaček, mohli jste sa dovědět, jak Verunka spustila požární poplach v nákupním centru, ale Vy né, Vy mě musíte masírovat v deset ráno, když ještě spím. Dnešní článek bude mít název:

Maximálně minimální

a na závěr Jak ňa bábrle trhla nervem

Maximálně minimální velikost

80% lidí, kteří si příjdou pro rybu, si ve 95% vezmou Bojovníka (Betta splendens, male), těch zbývajících 5%, co si ho nevezmou, si vezmou jinou rybu, která jim pravděpodobně brzo chcípne. Proč?

Protože si chtějí domů pořídit kousek vodního mikrosvěta, který se vleze do půllitra vody. Půllitr vody je pro ně maximální prostor, který živému tvorovi jsou ochotni dát. Protože, kdyby si vzali o třicet litrů víc a přesunuli se ze sekce mikro na nanochovatele, už by se to děcku nevlezlo na polici s plyšákama, nevešlo by se to ani na mikro stolek do obýváku a nevešlo by se to dokonce ani na jídelní stůl v kuchyni. Parapet je pak příliš úzký, místo vedle počítačového monitoru už zabírá lampička, v pravo hrnek od kafe.

Maximálně minimální údržba

80% lidí, kteří si příjdou pro rybu, si ve 95% vezmou Bojovníka (Betta splendens, male), těch zbývajících 5%, co si ho nevezmou, si vezmou jinou rybu, která jim pravděpodobně brzo chcípne. Proč?

Kdyby si totiž koupili větší akvárium, museli by místo půllitra vody vyměňovat třicet, padesát nebo dokonce sto litrů vody. A to je přece hrozně nákladné. A i kdyby si to mohli dovolit, už nemají čas na to tak velké akvárium čistit. To, že je to absolutní kec, není všem jasné, a tak sa chystám na článek s pár základními informacemi, které i přes všechny ty internety jaksi ještě nepatří mezi základní, nýbrž mezi ultraakvaristickoodborné.

Maximálně minimální náklady

80% lidí, kteří si příjdou pro rybu, si ve 95% vezmou Bojovníka (Betta splendens, male), těch zbývajících 5%, co si ho nevezmou, si vezmou jinou rybu, která jim pravděpodobně brzo chcípne. Proč?

Kdyby si totiž koupili těch aspoň třicet litrů nanoprostoru, museli by za to vypláznout něco přes patnáctset. Nedej bože, kdyby si měli kúpit padesát, sto, dvěstě a nebo ("Ježišmarjájózefe!") čtyřista!!! litrů ("To existuje?") prostoru pro svůj kousek akvarijního světa, tak by to neunesl jejich rodinný rozpočet. Takhle si kúpí bettárko s pískem, krmením na měsíc, chemií do vody, tapetou a rybičkou za 380 korun. No nekupto, Dežo!

Maximálně minimální životní potřeby

80% lidí, kteří si příjdou pro rybu, si ve 95% vezmou Bojovníka (Betta splendens, male), těch zbývajících 5%, co si ho nevezmou, si vezmou jinou rybu, která jim pravděpodobně brzo chcípne. Proč?

"... ta rybička nepotřebuje filtraci ani vzduchování a může být v malém akvárku." Ano, to už si zákazníci zjistili, že existují takové ryby a že sa dajú kúpit ve zveráču. Ale to, že jsou to labyrintky, které pomocí orgánu po němž kdysi dostal podřád labyrintek název, dokáží dýchat i atmosferický kyslík. Dnes tento podřád ryb znají vědci pod jménem Anabantoidea - lezouni. A že mezi tyto ryby nepatří jen bojovnice pestrá, ale třeba i čichavec, rájovec, guarama a další. A to že bojovnice žiji v asijských rýžových polích, proto mohou žít v nízkém sloupci vody, že sameček se stará o své jikry a nerozplavaný plůdek, staví jim hnízdo a chrání je, že jméno dostal z úplně jiného důvodu než kvůli tomu, že krvelačně napadá všechny ryby a proto musí být sám a tudíž sa nehodí do společenského akvária. Své jméno totiž dostal kvůli tomu, že nevraživost samečků stejného druhu vůči sobě byla v Asii využívána jako úchvatná podívaná při rybích zápasech. Nic z toho ani jeden z nich neví. Přitom tyhle informace leží na každém kroku. Nejsu akvarista, tím jsem sa stala víceméně z nutnosti před půl rokem díky svému povolání, ale když tyhle základní informace s nadšením vykládám zákazníkům (když sú ochotní poslúchať), tak jsem pro ně velevýsostný Akvarista s velkým A.

Když sa ňa zeptajú lidi, jestli si možou do teho minimikro akvárka pořídit i jiné ryby, ukážu jím na padesátičtyřlitrové akvárko a řeknu, že do tohohle si můžou pořídit většinu ryb. Většinú protáhnú hubu, z výše uvedených důvodů a trvají na bojovnici. Někteří sú vytrvalí a někde z paty vytáhnú otázku: "Ale existují i jiné ryby, které nepotřebujou vzduchování."

Ano existují, výše uvedené. Ale třeba takový čichavec modrý nebo zlatý potřebují prostor na plavání aspoň 80 litrů, vděčnější jsou za stolitrové akvárko. A že sú to pěkní kanci, filtrace je vítaným pomocníkem. A že mimo zimu uvítají teplotu 25°C a možná i o da stupně vyšší. Když už moc zákazníci otravují, uzemním je větou:

"No, já su enem prodavačka, když si ukážete na jakoukoli věc v prodejně, prodám vám jí. Ale nečekejte ode mě, že si o vás budu myslet, jací jste akvaristi a že vám ryba vydrží dva měsíce, natož třeba dva roky a že vám to doporučím."

Sakra, když si chcu pořídit nějakého živého tvora, musím si do prdele něco o něm zjistit, ne? Kurva!!!

Bohužel si toto nemožu ani zařvat na prodejně bez teho, aniž by sa to nějakého hňupa dotklo a já přišla o kus své výplaty nebo rovnó o prácu.

A teď ta slíbená Bábrle.

Včera mi přišla do prodejny (jak mi sama sdělila) osmdesátiletá babička. Pozdravila, zeptala se, poradíme. Bábinka měla doma kulaté!!! (ano, americká závojnatka uvězněná v kouli na konferenčním stole v pracovně oběhla i důchodce) akvárečičko a v něm rybičky. Spolkla jsem poznámku, jestli ty ryby jí tam ještě nezdechly a jak dlúho už je má, že ještě nezdechly a jal sa jí obsluhovat. Kdybych to věděla dřív, pošlu bábu slušně do prdele a nebudu si kazit své osobní jednodenní volno. Jenže ono né, bábrla mi musela zacukat nervama a vyblít žluč. Pro dobrotu na žebrotu! Kamarádi, já sa jí věnovala půl hodiny, protože mi došlo, že bábinka ví o rybách úplné hovno. Bábinka totiž chtěla do své ultraminikoule, kde se jí tísnilo bůhví kolik ryb, filtraci aby nemusela čistit akvárko. Tak jsem jí vysvětlovala, že v tak malém prostoru nikdy nedosáhne toho, aby jej nemusela čistit a jinak do něj zasahovat. Když bude mít teda tak malý filtřík, prodlouží se jí akorát doba výměny vody a čištění, ale vždycky ho bude muset vyčistit, aby byla voda čirá a ryby nezdechaly na otravu vlastních výkalů a zbytků potravy. Vyčistit ho jednou prostě musí. Bylo mi jasné, že bábinka nemá moc peněz, sama to také potvrdila, tak jsem sa jí šla podívat do košíku, kde máme výprodej za 50% slevy, jestli tam pro ní něco nemáme. Našla jsem rohový vatový filtr za 150 korun, jenže k temu je potřeba ještě hadička za 19 korun a motorek za.... no nejlevnější tam byl za 300 a na mnohem větší akvárium, takže plus škrtítko za tuším 6 korun. To máme 469 korun, to jí rovnou možu dát filtr do malých nádrží želvárií za 299Kč. Jasně, je určen primárně pro želvy, protože je výkonější, menší a odolnější, ale hlavně je určen do akvárií od pěti do třiceti litrů a co je ještě hlavnější, je levnější než mikrofiltr od Aquaelu nebo Fluvalu. Když jsem jí totiž oba ukázala, tak mi samozřejmě sdělila, že za filtr nebude dávat tolik peněz, že na to nemá a že chce něco lepšího. No tak jasná volba byla filtr za tři sta, že.

"Ještě vám ukážu, jak se s ním pracuje, jo?" A už jsem bábrli ukazovala, kde se vyndává molitan, aby ho mohla vypláchnout, když už je plný nečistot a netáhne, kde si může napojit hadičku a dát si vzduchovací kámen na bublinky nebo nějakú dekoracu, kudy ji proudí voda a okysličuje akvárko, kde se dá nastavit síla průtoku vody, kam se filtr umísťuje, že může na boční stěně stát i ležet, že drží na přísavkách, a hlavně, protože je to osmdesátiletá bábina, jsem to několikrát zopakovala a navrch jsem přidala třešničku, že cokoli s tím filtrem dělá, musí to dělat až po tom, co ho vypojí ze zásuvky. ZTrvalo mi to vážení půl hodinu! Půl hodiny jsem sa jí věnovala na úkor jiných zákazníků, aby všechno pochopila, nakonec si chtěla SAMA od sebe ten filtr koupit, protože byl pro ní v dané situaci nejlepší a nejvýhodnější. Když bábinka odcházela, děkovala mi za to, že jsem se jí věnovala a že jsem jí to všechno vysvětlila a přitom se usmívala.

Tak, to bychom měli. A teď k dnešnímu ránu v deset hodin. Zvoní mobil. Volá kolegyně z práce. Zvednu to. Čau, Veru, co je?

"Ahoj, ty jsi včera obsluhovala tu paní, s tou malou koulí a prodala jsi jí ten filtr pro želvy za či stovky, že?"

"No, a co? Je rozbitý?"

"Ne, paní sem pšišla ho vrátit, protože si jí to pšinutila koupit a že je rozbitý. Zapnula jsem ho do zásuvky a filtr běžel. Žikám ji, že není rozbitý, že funguje. Pak žekla, že jí to vyhazuje vodu z akvárka. Pšedstav si, že ta baba ten filtr položila na dno! Tak jsem si napustila vodu do lavoru, nalila do něj asi či litry vody  a položila ho na dno jako  ta paní a vůbec nic mi z vody nevyskakovalo!"

"No to je jasné, protože ten průtok není takový aby vyhazoval vodu, navíc sa dá regulovat, všechno jsem tej bábě vysvětlila."

"No, ona žíkala, žes jí to pšinutila koupit a že kvůli tobě utratila moc peněz a že kdyby to věděl syn, že nám ukáže".

"Jakej syn? Mně nikdo vyhrožovat nebude!"

"Chtěla aji číslo na Orla, tak jsme jí ho dali, ale nakonec jsme ji aspoň přesvědčili, aby si to zboží vyměnila za jiné zboží, tak si koupila nějaké whiskasy pro kočku a koupila si další tři Gold molly! Já jsem jí žíkala, že když tam bude mít moc ryb, tak jí můžou pochcípat a že bude mít špinavé akvárko."

"Jen ať si Orlovi zavolá, a jestli mi budou chtít strhnout nějaký prachy, tak sa ozvu a věř mi, že si to za rámeček nedají. Tak já jsem za tu půl hodinu mohla mít obsloužené dalších pět zákazníků a za to, že věnuju servis jedné paní, mám mít menší výplatu?"

"Ale Orel není blbá, ta to pochopí. No a víš co ještě? Když jsme jí dali ty věci, tak tu nechala účtenku i ten telefon na Orla a mám ti prý vyžídit, že tě pozdravuje a že boží mlýny melú pomalu, ale jistě."

"No, tak to má za dvěřmi infarkt a nebo zlomenú nohu, když ty mlýny melú. Veru, ani nevíš, jak ňa sere to, že jsem tam nebyla. Já bych jí to vytmavila a mohla klidně s sebú vzít aj teho svýho synáčka, ten by viděl, co má za matku."

Ten hovor, samozřejmě probíhal trochu jinak, ale tak nějak jsem sa to snažila doslovně přepsat.

Lidi sú svině, a zvlášť v Boleslavi. Nicméně mám i dobrú zprávu. Jak jsem si onehdá stěžovala, že lidi neumijú ani pozdravit a jejich malí haranti též ne, tak teď jako by všichni četli můj blog a minimálně 75% z nich sa naučilo hezky pozdravit. Já vím, tak vysoko si o sobě myslet nemožu, ale přece. Jasně, nějaká ta esda sa dycky nandú, ale teď? Skoro všichni zdravijú. No dúfám, že si tenhle článek přečte syn tej bábrle nebo někdo z rodiny a pěkně jí to přeloží.


Pozn. Veškerý příběh, dějství jakožto i jména postav jsou naprosto smýšlená. Obrazová příloha je zkopírovaná z různých zdrojů.