Co v prezentaci není aneb Kittanya dopindává
Obsah vody v organismu je popsán v prezentaci. Já ještě ze svých zápisků dodám, že množství vody ve svalovině závisí na množství tuku. Jelikož se v zubech také vyskytuje voda (0,2% z celkového objemu vody v těle), může v nich probíhat metabolismus. Probíhá však velmi pomalu.
Anomálie vody umožňuje přežívání živočichů pod ledem, minimální hloubka vody však musí být dva metry. Voda má výborné specifické teplo - 4,2KJ/kg·K a po kovech druhou nejlepší vodivost.
Fyzikální sorpce vody probíhá na povrchu potravin a na pouhý pohled okem se projevuje osliznutím. Kondenzovaná voda se vyskytuje nejčastěji v čerstvých potravinách. Volnou vodu dostaneme z potravin zahříváním na 104°C do konstantní hmotnosti (viz Sušina krmiva).
Typickým příkladem ebulioskopie, jak nám pan profesor vysvětloval, je fakt, že při vysoké nadmořské výšce potřebujeme na ohřev kapaliny méně tepla. Proto do ní horolezci při zdolávání třeba Mt. Everestu přidávají sůl. Kapalině dodáváme ohřevem teplo, přidáním rozpuštěné látky pak zvyšujeme bod varu.
(Na slajdu s osmotickým tlakem je drobná chyba - hepertonické hypertonické). Z devatenáctého slajdu pak vyplývá, že koeficient propustnosti je pro 0,9% NaCl 2 a pro 5% glukózu 1.
Na základě hydrostatického paradoxonu pracuje např. vodní vývěva (např. při dojení na dojírnách nebo do konví).
Konstanta charakteristických fyzikálních vlastností (tvar, velikost, povrch, ...) je pochopitelně pro každý druh krvinky jiná (25. slajd).
Turbulentní proudění krve fyziologicky existuje pouze v aortě, a to konkrétně v části těsně za srdcem (pars aortae ascendens). Patologicky se pak objevuje v porušených a zúžených cévách. Zúžená céva se může ucpat a přivodit infarkt myokardu (slajd 26.)
Mechanická práce srdce
Srdce pracuje pulzně, proces přechodu živin a dýchacích plynů do buněk je difúzní. Proto mají cévy velkého kalibru převahu elastických vláken a hladkosvalových vláken. Takovýto cévní endotel má za úkol snižovat tření a eliminovat svoji pružností pulz srdce. Toto se nazývá pružníkový systém.
Celkovou práci srdce představuje součet kinetické práce a potenciální práce:
Vzájemný poměr těchto prací je závislý na druhu zvířete. U člověka ve stoje je poměr kinetické a potenciální energie 0,9J : 0,009J.
Krokodýl má mozek zhruba ve výši srdce, kdežto žirafa má mozek asi o 3m výše. Proto potřebuje srdce k práci méně energie než srdce žirafy.
Tyto informace by chtěl pan profesor slyšet u zkoušky:
Pravá komora má nejen 20% velikosti levé, ale také i účinnosti. 90% energie jde na svalový tonus a 10% na kinetickou a potenciální energii. Srdce člověka spotřebuje 13% klidového metabolismu. Za 60 let vykoná srdce práci asi 30GJ.
Žádné komentáře:
Okomentovat