Kde mám zuby?
Jak už je po internetovém světě známo (viz článek Operace dolní čelisti), nosila jsem rovnátka mj. kvůli křivě narostlým zubům. Dnes sa mohu pyšnit "americkým" úsměvem a su na to patřičně hrdá. Však to za ta leta odřikání a sr*aní se s doktorkou megerou a mezizubním kartáčkem a dalšími vymoženostmi stálo. Ovšem jestě pár měsíců jsem pro udržení toho "amerického" úsměvu měla nosit nasazovací rovnátka a jak už to tak bývá, ke konci už jsem to nošení pěkně odflinkávala. Tak trochu jsem měla i černé svědomí a snad i proto sa mi to promítlo do snu poté, co jsem si ty rovnátka na noc po dlúhé době nasadila a začaly ňa bolet zuby.
"Probouzím se a z postele vidím, že už je zase kolem jedenácté dopoledne.Ráno jako každý den vstávám až už mi slunko svítí do prdele. Tedy většinou v jedenáct. Jako každé ráno se idu vyčůrat, nasnídat a ze setrvačnosti beru do rukou kartáček, navyklým pohybem na něj nakydám pastu na zuby a už si to šinu k zrcadlu. No musím přece vidět, jak si ty zuby čistím, ne? Jen co otevřu ústa, dostanu pořádný šok. Místo srovnaných a hlavně krásných bílých zubů mám teď prohnilé jehličky, které se klinkají jen při pohledu a co nevidět vypadnou. Mezery mezi nimi jsou astronomické. Není divu, že zpanikařím a hned s pláčem chci zavolat mamince. Jdu si tedy do pokoje pro mobil, mám ho na stole u noťasu. Kuknu na display, zadávám mamčino číslo, 776...:
- Mamko, mamko, já mám úplně zkažené zuby! A to jsem si je poctivě čistila po každém jídle. Já nevím, jak je to možné, mamko, co mám dělat? Ještě včera jsem je měla pěkné! -
- No to není možné, to se ti nemože za noc zkazit. Zavolé si doktorce, ona ti poradí a hned se možeš objednat. -
Po hovoru ihned volám doktorce, na to si ale musím sednout. Jdu tedy do pokoje, vidím jak mám zase nechutně zaprášený koberec, před dvěma dny jsem ho vysávala, okna mám jako vždy zastřené před sluncem šedožlutými roletami a klíče od bytu visí na hřebíku u dveří jako vždycky.
- Dobrý den, co se děje? - ptá se sestřička z ORL.
- Dobrý den, mně se stala hrozná tragédie. Mně se přes noc tak hrozně zkazily zuby, že je mám úplně hnědočerné, sú z nich špičaté pahýlky a navíc se kývou. Asi mi vypadají. Co mám proboha dělat? - "
Zde noční můru přeruším.. Protože pak nastává samotný boj se strašákem pomocí mé osvědčené metody Podvědomá sedmička. Tahle technika zvládání snů se musí chvíli trénovat. Jakmile ji však zvládnete, nejen že vás přestanou noční můry strašit, naučíte se s nimi bojovat, ale také se pak můžete stát režisérem vlastních snů. A to už stojí za popřemýšlení, ne?
Co je to Podvědomá sedmička?
Je to technika pro zvládnutí nočních můr a v pokročilém stupni i způsob, jak se sny manipulovat tak, jak sami chceme. Podvědomá je proto, že využíváme svého podvědomí k tomu, abychom si uvědomili, že sníme. A sedmička proto, že má sedm stupňů.
1. Co
Nejdříve si uvědomíme, co se to vlastně děje. Tento stupeň nemusíme ani trénovat, protože na něj příjdeme hned jako první. Něco není v pořádku, něco nás straší.
2. Jak
Zde se lidé rozchází. Někteří hned zpanikaří a sen je o to živější a horší. Druhá půlka lidí se v duchu ptá: Jak je to možné? Jak se to mohlo stát? Tím, že začnete přemýšlet ve snu o příčině, uděláte první krok k tomu, abyste si mohli uvědomit, že je to jen sen. Tím, že ve snu se nám neuvěřitelně zrychlí pojem o čase, je toto pozastavení se ve snu opravdu zlomkem snění. Tím, že začnete přemýšlet o tom Jak?, si sen ještě zpomalíte a pokud vás zrovna honí vrah, tak s tím zabíjením ještě chvíli přestane do doby, než se opět vrátíte myšlenkou do snu. Takto to probíhá ve všech jevech ve snech - pokud vás má srazit auto, a vy začnete přemýšlet, kde se tam vzalo a proč vás má srazit, tak to auto si jakoby na vás počká, až dopřemýšlíte a vrátíte se duchem zpět do snu aniž byste si to hned uvědomili. I když vjíždíte do tmavého tunelu, tunel na vás, když zrovna přemýšlíte Jak?, počká. Čas, i když je to opravdu jen zlomek, takto získaný pak dále využijete v boji proti noční můře.
3. Poslouchat, pozorovat
Když už tak přemýšlíte Jak, můžete zkusit přitom zároveň poslouchat a pozorovat. Všímejte si detailů. Co vám ten vrah říkal? Nechtěl po vás kopeček zmrzliny? Neoslovil vás Mirko místo Petro? A co ten tunel, neměl náhodou před vchodem ceduli "Vítejte v Tunelu hrůzy, vstupné zaplatíte po výjezdu. Netahejte prosím za brzdu, vlak zpomaluje sám."? Zdálo se vám, že maminka je vážně nemocná a co nevidět umře, ale všimli jste si, že doktoři mají na rukávech našito Tesco a maminka se vás ptala, jestli jste jí zarezervovali solárium na středu odpoledne? A co ty jedovaté sýry, co vás mají zanedlouho zabít hrozivou otravou a ta paní, co stála před vámi ve frontě tvrdí, jak jsou dobré na pleť, že to má osvědčené? Opravdu nemluvila o tom, jak je jí zle a že má stejné příznaky jako vy? A koukli jste na ten jedovatý sýr? Vážně může mít sýr ostře růžovou barvu ála Hallo Kitty? To, co zjistíte a odposloucháte, se vám může hodit při dalším kroku.
4. Nevěřit
Tím, že začnete přemýšlet ve snu o tom, co se vám zdá, se automaticky pozastaví sen. Pak stačí jen zapochybovat o tom, co se vám zdá a noční můře nevěřit. Ne, ten doktor má opravdu divné triko, měl by být v bílém a co ta nášivka žlutá Tesco? Tesco má přece modrou barvu, ne? A proč by si maminka rezervovala solárium, když má dneska umřít? A proč mi ten šílenec se samopalem říká "Mirko, Mirko, teď chcípneš stejně pomalu jako špatně omráčené prase a Lukáš se na to bude dívat, ale nepomůže ti.", když se jmenuji Petra a můj přítel se jmenuje Ondra? Tím, že noční můře neuvěříte a začnete o ní pochybovat už vlastně se snem manipulujete, protože jste jej úplně zastavili. V této fázi už stačí jen opravdu málo k tomu, abyste byli pánem svého snu. Zde vám poslouží znalosti z minulého dílu - ve snu je možné cokoli, ve snu se neumírá, sen má relativní čas a ve snu nevíme, jak jsme se tam dostali. Toto pokud si uvědomíte pochybováním, posloucháním a pozorováním, máte takřka vyhráno.
5. Znovu
Tohle už je fáze, kdy jste zapochybovali o tom, co se vám zdá, linii snu jste tak úplně přerušili, i když ještě vlastně spíte a teď si s ním můžete trochu pohrát. Víte, že ve snu nemůžete umřít a můžete v něm dělat cokoli. Můžete teď začít experimentovat. Nejlepším způsobem, jak se z hrozného snu dostat po všech těch fázích, je znovu si ho zopakovat. Prostě si řeknete "Tak ještě jednou - Jdu teda tou chodbou v nemocnici, doktoři mají na rukávech žlutou nášivku Tesco, mamka má objednané solárko. Jdu do pokoje, mamka už skoro umřela. Všichni jsou v černém a v pokoji je hrozná plíseň, smrdí to tu víc než předtím." Hmm, zřejmě to nepomohlo, tak ještě jednou.
6. Napadnout
Pokud i po zopakování určitého děje ve snu se vám zdá něco, o čem nechcete snít, zahrajte si na režiséra a řekněte si "Stop, pojedeme tuhle scénu ještě jednou, ale tentokrát se na mě mamka usměje a řekne, že je jí fajn, že to solárko stihne. Jo a ti doktoři s tou pitomou nášivkou Tesco, to je trapné. Ať tam vejde ten hezký primář, přece tam nechcu tu hnusnou protivnou brýlatou opici."
V případě vraha to může být takto: "Ty, poslouchej, já nejsu Mirka, ale Petra, Ondra je doma a beztak chrápe u fotbalu, dej tu kudlu sem, já naporcuju tu buchtu, mám hlad." nebo "Ty, nemáš cígo, mně došly." Klidně si z toho udělejte legraci. Takhle noční můru napadnete, zapochybujete o ději a trochu si jej upravíte. To už se snem úplně manipulujete a máte vyhráno.
7. Probudit se
Tohle je poslední krok, který vyplyne z předchozího. Tím, že si uvědomíte, že sníte a třeba si s tím snem trochu pohrajete, způsobí to, že se probudíte. Nevýhodou tohoto kroku je, že když už si sen přizpůsobujete k obrazu svému a začne se vám líbit, můžete se v tom nejlepším probudit. Ovšem, když ještě tak moc hýbat s dějem ve snu neumíte, jste ve výhodě. V tom nejhorším se prostě probudíte. Proč? Protože ve snu nelze umřít.
Budu pokračovat ve svém snu. Skončila jsem u toho, jak jsem volala doktorce přes zuby a říkala jí o tom, jak mi hnijí zuby. Zde jsem to skončila záměrně, protože jsem přešla do fáze Jak? a začala pozorovat a poslouchat. Jak se mi to mohlo stát, když si zuby pravidelně čistím, to není možné. A mamka mi přece taky říkala, že přes noc se mi to nemohlo takhle zkazit. A jaktože jsem to vlastně včera ještě takhle neměla? A co bylo vlastně včera? A proč mi to zvedla sestra z ORL a ne sestra od ortodonistky? Nene, ještě jednou:
"Vstávám z postele, jdu na ten záchod, já už to fakt nevydržím a hned bez snídaně valím k zrcadlu. Vycením zuby a.... Pahýly!!!! No snad ne, ony tam fakt jsou! A vždyť jsem se vzbudila, tohle není sen, ale realita? Vždyť můj spolubydlící je ještě v posteli!
- Zeny, Zeny, vzbuď se! Jaké mám zuby?"
- Co je, co mně budíš, jsi normální, takhle brzo odpoledne? No máš je hrozné, běž se podívat do zrcadla, a ten smrad, ježíšmarjá, jdi ode mně a nech mně spát.-
Teď už su opravdu zoufalá, není to sen. Ale přece, jak je možné, že se mi zuby za tak krátkou dobu zkazily? Ještě včera jsem je měla pěkné. Nene, tomu nevěřím, ty zuby jsem si poctivě čistila, jdu si lehnout do postele, tentokrát se vzbudím a budu mít zuby normální."
Tak jsem se teda probudila, kouknu na stůl, mobil tam je hned vedle noťasu. Zeny spí v posteli, aniž bych se šla vyčůrat, hned běžím k zrcadlu, vycením zuby a.... Jsou tam. MOJE PĚKNÉ zuby! Tohle už ale není sen a opravdu jsem se vzbudila. Musím přiznat, že tohle byl hrozný sen nejen kvůli tomu, že moje píle starat se o zuby na kterých si tak zakládám a se kterými jsem si tak užila, přišla vniveč, ale hlavně kvůli tomu, že jsem nevěděla, jestli bdím nebo spím. Vše bylo tak realistické. Můj pokoj, detaily, spící spolubydlící Zeny, odraz v zrcadle, telefonáty mamince a doktorce. Opravdu mi pomohlo už jen to, když jsem začala pochybovat. Vzhledem k tomu, že jsem nevěděla jestli je to realita nebo sen, nepřešla jsem úplně k bodu Napadení snu, ale stačilo mi sen si ještě jednou přehrát a pozitivně a naivně si myslet, že už je to dobré.
Zkuste vyzkoušet tuhle metodu v praxi, uvidíte, že trénink se vyplatí. Jakmile dokážete sen zastavit, přehrát si znovu a jako režisér si upravit scény, pak stačí jen kousek a špetka fantazie a můžete být pánem svého snu a nechat si zdát jen ty sny, ze kterých se naopak nějraději nechcete vzbudit.
Vysvětlení snu
Jak už jsme si pověděli, sen je obrazem našeho povědomí a chce nám ukázat další smysl, i když jej na první chvíli nepoznáváme a nepříkládáme mu logiku. O zkažených zubech se mi zdálo proto, že jsem zanedbala poslední část ortodontické léčby a po dlouhé době nasazená rovnátka začala fungovat, proto mě začaly bolet zuby. Ty mně pochopitelně bolely i ve spánku. Telefon mi zvedla sestřička z ORL, protože jsem zapomněla jít na kontrolu a nějak se mi nechtělo se přehlásit. Mobil v mém snu vypadal tak realisticky proto, že jsem si dlouho nepromluvila se s vým přítelem, ale ještě jsem se nedostala k tomu, že bych mu zavolala. Za hnusným snem může stát jen málo.
No to jsou mi věci. Takhle živé sny mi přijdou skoro jako schizofrenie :-D
OdpovědětVymazat