Muži a ženy

Ženy jsou vypočítavé, sňatkem si chtějí přivydělat a odnést si z něj mimi... Docela mě pobavil článek na idnesu (ostatně jako vždy). Zatímco já se tomu směju a absolutně nechápu, proč se v tomto zvrhlém státě máme brát, ostatní do diskuze píší své pobouřené reakce:

Vývoj kůže a kožních derivátů





Kůže se skládá ze tří součástí: epidermis, dermis, hypodermis.

Epidermis je vrstevnatý dlaždicovitý rohovatějící epitel. Podléhá keratinizaci, její povrchové vrstvy se odlupují, desqamují a neustále se regenerují. Dermis je vazivová vrstva, která tvoří podklad pro epidermis a saturuje epidermis živinami. Hypodermis patří také vývojově i funkčně ke kůži. Nemusí být vyvinutá všude po těle. Existují oblasti na těle, kde hypodermis není vytvořena a kde škára (= dermis) bezprostředně přiléhá na svalový podklad, fascii apod. Tam, kde lze na těle vytvořit kožní řasu, tam je podkoží (= hypodermis). Tam, kde nelze na těle vytvořit řasu (např. kraniální plochy holeně, chodidla, …), podkoží chybí. Je to důležité vědět pro injekční aplikaci medikamentů, které se aplikují do podkoží. Aplikace těchto medikamentů mimo podkoží je pro pacienty velice bolestivá. Tuková tkáň v podkoží je do značné míry limitující pro tloušťku kůže. Tuková tkáň je nejen standartní složkou hypodermis, ale její nezbytnou součástí. Slouží jako tepelná izolace a jako energetická zásoba.

Diferenciace kloaky, vývoj rekta a sinus urogenitalis, vývoj zevních pohlavních orgánů

 

 

1.1.1     Vývoj recta a sinus urogenitalis

Primitivní sinus urogenitalis pak rozdělí vertikální septum na kraniální – vesicouretrální základ a kaudální část – definitivní sinus urogenitalis. Z vesicouretrálního základu vzniká u samice celá uretra a u samce pars pelvina uretrae -  histologicky pars intrauretralis uretrae (anatomicky pars preprostatica uretrae). Nachází se v rozsahu stěny močového měchýře, kde se nachází musculus sphincter vesicae. Zbývající části pars pelvina uretrae - pars prostatica et pars diaphragmatica vznikají z definitivního sinus urogenitalis. Uretra samce se skládá ze dvou základních částí: pars pelvina et pars spongiosa (anatomicky pars penina).

Tichého perlička - Kastrace domácího králíka a jiné srandy

Jak divoká varlata má králík bude zveřejněno ve zítřejším článku "Diferenciace kloaky, vývoj rekta a sinus urogenitalis, vývoj zevních pohlavních orgánů". Králík je navíc vybaven drápy, a o to je jeho kastrace napínavější. Jen tak pro srandu králikům sem hodím profesorův příběh do soudku, páč já ještě nemám s kastrací králíka zkušenosti. Ono není kanec jako králík, že. Nebo kocúr, který sa kastruje bez pokrytí semenného provazce. Na konci článku se dočtete o skutečné perle - Jak Ticháč kastroval kozlíka.

Tichého perlička – Kryptorchid na zabíjačce

 Tento příspěvěk je víceméně groteskní a v každém případě nemá napadat žádnou skupinu lidí. Slouží pouze pro objasnění důležitosti naučit se látku ke zkoušce a zpříjemnit posezení v posluchárně. Zkoušková otázka "Diferenciace kloaky, vývoj rekta a sinus urogenitalis, vývoj zevních pohlavních orgánů" bude zveřejněna zítra.

Ježci pro různé příležitosti

Tak jsem se opět místo učení věnovala úplně jiné činnosti. A protože toto je docela originální "protistresová" hračička, zveřejním zde i podrobný návod na výrobu. Upozorňuji, že výroba papírových ježků je pouze pro ty trpělivé a chce to do ruky dostat správný grif.

Vývoj vývodných cest genitálních

 

1.1.1     Vývoj samčích vývodných cest pohlavních

Někde uprostřed varlete se tubuli recti spojí a vytvoří zde síť kanálků rete testis. Této síti se někdy také říká Halleyova pleteň (rete testis Hallerii). Rete testis má stejnou stavbu i funkci jako tubuli recti a je to další úsek vývodných cest pohlavních u samce. První dva úseky pohlavních vývodných (tubuli recti et rete testis) cest jsou uloženy intratestikulárně, proto se této části vývodných cest říká intratestikulární vývodné samčí pohlavní cesty. Tyto intratestikulární vývodné samčí cesty vznikají z těch trámců, které se diferencovaly z povrchového zárodečného epitelu. Mají tedy stejnou bázi jako semenotvorné stočené kanálky. Jen buněčná populace, která se podílí na jejich tvorbě, je odlišná.

Arterioly, arterie typu muskulárního a elastického, mikroskopická stavba stěny vén

 

1.1.1     Kardiovaskulární systém

Kardiovaskulární systém zahrnuje jak krevní tak mízní řečiště a orgány. Systém krevního oběhu je uzavřený systém cév, ve kterých koluje krev pomocí činnosti srdce.

Cévy můžeme obecně rozdělit na:
·         cévy velkého kalibru (elastického typu)
·         malého nebo středního kalibru (svalového typu)
·         arterioly a venuly
             - prekapiláry a postkapiláry.

Vývoj a diferenciace střeva

Jak už bylo řečeno hned na první přednášce, střední střevní kapsa je ve střední části spojena se  žloutkovým váčkem pomocí ductus omphalophlebicus. Tento ductus je základem pro střevo. Na střední střevní kapse se postupně vyvinou tři kličky: flexura duodenalis, flexura duodenojejunalis a hlavní střevní klička, která má vrchol ventrálně.

Z vrcholu (uprostřed) hlavní kličky střední kapsy střevní vede trubice již zmíněného ductus omphalophlebicus. Zbývající části hlavní střevní kličky je pak sestupné raménko (budoucí jejunum a ileum) a vzestupné raménko. Uprostřed vzestupného raménka hlavní kličky střední střevní kapsy se pak vytvoří slepý váček, což je základ intestinum caecum.

Vývoj žaludku a předžaludku

Symetrické (tedy vřetenovitého tvaru) ztluštění kaudální (zadní) střevní kapsy je základem pro vznik žaludku. Základ žaludku je zavěšený dorzálně na duplikatuře splanchnopleury a má název mesogastrium dorsale. Ventrální duplikatura je pak analogicky mesogastrium ventrale. Symetrie základu žaludku se ale záhy ztrácí, protože mesogastium dorsale roste rychleji než mesogastrium ventrale a jeho růst předhání. Vzniká curvatura major et curvatura minor.

Žaberní štěrbiny ektodermální a entodermální, jejich osud





Naposledy jsme skončili prolomení pharingeální membrány. Teď už stomodeum komunikuje s kraniální střevní kapsou. Za kopulou se vytváří primární pharinx v podobě 4 záhybů - žaberních rýh.

Ze strany ektodermu vzniká první, druhá, třetí a čtvrtá vchlípenina. Proti těmto žaberním rýhám se potom vychlípí první, druhá, třetí a čtvrtá entodermální žaberní rýha. Entoderm kraniální střevní kapsy tím pádem vytváří vychlípeniny, které se zanořují do žaberních rýh. U nižších obratlovců tvoří tyto rýhy základ žaber. Po prolomení komunikace mezi rýhami vzniknou žaberní štěrbiny a z těch se vyvinou žábra. U vyšších obratlovců zůstávají rýhy odděleny membránou tvořenou z jedné strany ektodermem a z druhé entodermem. Tato membrána se nazývá membrana obturans. U ptáků a savců ektodermální rýhy zaniknou a z nich pak dále nic nevzniká. Až na první ektodermální rýhu, která dává vznik zevnímu zvukovodu a její bezprostřední okolí ušnímu boltci.

První základy ve vývoji trávicího systému

Když na chvíli opomeneme mezodermální struktury, můžeme se pustit do vývoje trávicího systému archenteronu, ductus omphaloentericus a extraembryonálního části ektodermu (žloutkový váček). Embryonální ektoderm dává základ pro kraniální a kaudální trávicí trakt a embryonální entoderm dává základ pro zbývající části trávicího traktu. Extrarembryonální část ektodermu, základ pro žloutkový váček, a archenteron (česky prvostřevo) jsou spolu spojeni pomocí ductus omphaloentericus.

Do pranice

  1. Kodex diskutujícího blogera
  2. Podvodníci a slušňáci
  3. Romská národnost 
  4. Vše, co řeknete, může být použito proti vám 
  5. Jak nacvičit finské ä a ö
  6. "Bojová plemena"
  7. Rusové jsou srabi 
  8. Kritika kritiky 
  9. Chytráci a jejich blbé kecy
  10. Prostě jsem to posrala
  11. Červencový výlet do Prahé
  12. Dáváte dýška?
  13. Díky blogerům 
  14. Zverimex? Pár slov na obhajobu.
  15. Jedenáctka pro Cirrat
  16. Nesnáším Cigány...
  17. Liebster blog award
  18. Maminky nejsou tak blbé, jak jsme si mysleli...
  19. Muslimské šátky - proč zakázat a proč povolit?
  20. Nácvik asertivity v praxi

    Kodex diskutujícího blogera

    Tak, jak to čuju já a nikdy jinak
    aneb deset zlatých pravidel trochu jinak.

    Na úvod: V hloubi duše, ať už existuje nebo ne, všichni do jednoho víme, jak se máme chovat k druhým a s druhými, co je špatné a co dobré. Mrzí ňa, že lidi sú lidi a nechovají sa ani trošku jako zvířata. Hned by byl svět spravedlivější. Jeden z hlavních důvodů, proč dělám do veteriny.
    A protože i já su enem člověk, tak není na škodu si na oči vylepit to, co člověk často zanedbává:

    Vývoj gonád, přeměna indiferentního stádia ve vývoj gonád ve stádium diferencované

     

    1.1.1  Indiferentní stádium  

    Fixace oveček

    První den ve škole. Čemu sa divit? Všechno studentsvo natěšené na první zážitky z veterinární školy se dříve či později seznamovalo se školními domácími mazlíčky. Ať už se to veme z konce od příchodu do hlavní budovy nebo z konce od příchodu z "králikárny". Tato vymoženost jako jediná nestojí v areálu školy, nýbrž sa tyčí škole v patách. Přesněji řečeno, mám teď na mysli králikárnu, kam se zavírají studenti mimo školní a hospod(ář)ské hodiny. Ale nemyslete si, i když je to internát převlečený za králikárnu, mně se tam hrozně líbilo. A nejen mně. O tom však později.